Podíl na obchodní společnosti
Ing. Martin Veselý
Nahoru1. Pojem, právní úprava
Podíl (dříve "obchodní podíl") představuje majetkovou účast společníka na obchodní společnosti a s ní související rozsah práv a povinností. Podílem obvykle neoznačujeme podíl na akciové společnosti, pro nějž se užívá samostatný pojem "akcie". Jde o hodnotově významné aktivum, které jeho vlastníkovi může přinést značné finanční prostředky. Daňových dopadů je zde celá řada a jejich výklad je předmětem tohoto článku.
Postupně si rozebereme základní právní a účetní aspekty, dále se budeme zabývat zdaněním příjmů z převodu podílu jak u právnických (2.1), tak u fyzických osob (2.2) včetně souvisejících výdajů (2.3). Na závěr uvedeme několik poznámek k dani z přidané hodnoty (3.).
NahoruPrávní úprava
Daň z příjmů
-
FO – § 4 odst. 1 písm. q) ZDP, § 7, § 10, § 22 odst. 1 písm. h), § 24 odst. 2 písm. w), § 24 odst. 7, § 25 odst. 1 písm. i), § 38da, § 38v
-
PO – § 19 odst. 1 až 3, § 22 odst. 1 písm. h), § 24 odst. 2 písm. w), § 24 odst. 7, § 25 odst. 1 písm. i), § 38da
Daň z přidané hodnoty
Zákon o obchodních korporacích
Pokyn D-59 – komentář k vybraným ustanovením ZDP
Koordinační výbor – závěry z příspěvků 558 a 558B/29.01.20 – Osvobození příjmů z převodu podílů ... v případě, kdy podíl je nabýván postupně.
NahoruV.o.s.
Specifika podílu společníka veřejné obchodní společnosti jsou popsána v článku Veřejná obchodní společnost. V tomto výkladu budeme mít na mysli především podíl společníka společnosti s ručením omezeným.
NahoruPrávní a účetní pohled
Z právního a účetního hlediska podíl vyjadřuje míru účasti na základním kapitálu společnosti; k tomuto účelu se používá jednotka procenta (%). Z občanskoprávního hlediska jde o věc nehmotnou, účetně pak o dlouhodobý finanční majetek vykazovaný v rozvaze v rámci položky B.III. – Dlouhodobý finanční majetek. Obvykle platí, že míra vkladové účasti je shodná s výší podílu, nicméně společenská smlouva může určit poměry rozdílné. Finanční majetek se neodpisuje.
Podíl může být předmětem úplatného či bezúplatného převodu, dědění, součástí společného jmění manželů nebo spoluvlastnictví. V tomto textu se zaměříme především na převod obchodního podílu a jeho daňové důsledky jak na dani z příjmů, tak na DPH.
Nahoru2. Zdanění převodu podílu
Společník může převést svůj podíl buď na jiného společníka, nebo na jinou osobu. Převod podílu na jinou osobu než některého ze společníků musí proběhnout se souhlasem valné hromady (toto ustanovení je však dispozitivní, společenská smlouva je může upravit jinak). Daňový režim závisí především na skutečnosti, zda je podíl zařazen v obchodním majetku či nikoliv.
Nahoru2.1 Prodávajícím je právnická osoba
Je-li prodávajícím právnická osoba, má podíl vždy zahrnut v účetnictví a zachycen v obchodním majetku jakožto nehmotné aktivum – finanční majetek. Prodejem pak účetně realizuje finanční výnos a finanční náklad (nabývací cena podílu, viz bod 3.); daňově musí mít na paměti ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, které neumožňuje daňově uplatnit ztrátu z prodeje jednotlivého podílu.
NahoruOsvobození od daně
Ve vybraných případech ovšem prodej podílu zdaněn nebude. Jestliže jde o vztah mezi mateřskou a dceřinou společností, obě společnosti mají předepsanou formu (§ 19 odst. 3 ZDP) a je splněno pravidlo "12/10", tedy po dobu nejméně 12 měsíců je držen podíl alespoň 10 % na základním kapitálu, je prodej osvobozen.
Odlišné posouzení může mít situace, kdy příjmy z prodeje na české společnosti realizuje daňový nerezident. V takovém případě se může stát, že příjem z prodeje není v České republice vůbec zdanitelný; vždy je zapotřebí zkoumat příslušnou úpravu ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění, je-li uzavřena.
NahoruOznamování příjmů vyplácených nerezidentům
Do konce roku 2023 byla zavedena oznamovací povinnost pro plátce, který vyplácí příjmy daňovému nerezidentovi, které jsou osvobozeny od daně, anebo pro ně mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v ČR (§ 38da ZDP). Od roku 2024 se však tato oznamovací povinnost vztahuje pouze na vybrané příjmy, mezi které ale převod podílů nepatří.
Neúčinné náklady
Je třeba mít na paměti, že v případě výnosu (příjmu) osvobozeného od daně z příjmů je zapotřebí vyloučit náklady s tímto příjmem spojené.
Nahoru2.2 Prodávajícím je fyzická osoba
Nahoru2.2.1 Vztah k obchodnímu majetku
Obdobný režim jako u právnických osob se uplatní u fyzických osob, které podíl evidují jako součást svého obchodního majetku. Takových osob je v praxi výrazná menšina. Důvod je daňový – dosažený příjem z prodeje je součástí dílčího základu daně podle § 7 ZDP; jako výdaj lze i zde uplatnit nabývací cenu podílu, avšak jen do výše příjmu z prodeje (případná ztráta je daňově neúčinná ze stejného důvodu, jaký uvádíme u právnických osob). Příjem podléhá i odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Pokud však podnikatel zvolí alternativní možnost uplatnit paušální výdaje, které plošně zahrnují veškeré výdaje bez nutnosti jejich prokazování, obchodní majetek nemá a uvedený režim nepoužije. Prodej podílu tak nezdaní v dílčím základu daně podle § 7, nýbrž podle § 10 ZDP, v "nepodnikatelském" režimu ostatních příjmů. Tento režim je nejen četnější, ale i daňově složitější, proto jej popíšeme podrobněji.
Při testování případů, zdali konkrétní příjem spadá do režimu § 7 nebo § 10, musí být poplatník velmi obezřetný, neboť mezi ostatní příjmy lze příjem zahrnout pouze v případě, že nejde o příjem ze samostatné činnosti (§ 10 odst. 1 ZDP).
NahoruPřevod podílu v § 10 ZDP
Zdanění v rámci dílčího základu daně podle § 10 – Ostatní příjmy použijí poplatníci – nepodnikatelé a dále ti podnikatelé, kteří podíl buď do obchodního majetku vůbec nezařadili, nebo uplatňují paušální výdaje (a tedy z pohledu daně z příjmů obchodní majetek nemají).
Nahoru2.2.2 Časový test pro osvobození
Základním parametrem tohoto režimu zdanění je časový test. Ten je stanoven na pět let. Je-li doba mezi nabytím a prodejem podílu delší, příjem z prodeje je osvobozen od daně a v daňovém přiznání se neuvede. Zvýšenou pozornost je proto zapotřebí věnovat jeho správnému počítání času. Ukážeme si několik modelových příkladů.
NahoruNezařazení do obchodního majetku
Prodej podílu, který nebyl zařazen do obchodního majetku, podléhá časovému testu a zdaňuje se podle § 10 ZDP jako ostatní příjem.
Podnikatel pan zakoupil podíl na s.r.o. v roce 2016, avšak do obchodního majetku jej nezařadil. Podíl prodává v roce 2025.
V tomto případě bude příjem z prodeje osvobozen, neboť podíl nebyl zařazen do obchodního majetku. Pan Petr změří časový test 5 let, který je v tomto případě splněn.
NahoruVyřazení z obchodního majetku
Jestliže byl podíl zařazen do obchodního majetku, počítá se pětiletý časový test nikoli od případného vyřazení z obchodního majetku, ale až od ukončení podnikatelské činnosti.
Podnikatel pan Jaromír zakoupil podíl na s.r.o. v roce 2014 a zařadil jej do obchodního majetku. Od roku 2021 uplatňuje výdaje procentem z příjmů, a obchodní majetek tedy nemá. Podíl prodává v roce 2025.
Půjde o zdanitelný příjem, neboť časový test v tomto případě běží až od ukončení podnikání.
Vidíme, že z hlediska zdanění je výhodnější podíl do obchodního majetku vůbec nezařazovat.
NahoruPřeměna společnosti
Při přeměně společnosti se časový test nepřerušuje, třebaže společník po přeměně drží podíl na jiné společnosti.
Pan Karel (nepodniká) v roce 2014 získal podíl na společnosti KT, s.r.o., která se v roce 2022 rozdělila na KK, s.r.o., a TT, s.r.o. Panu Karlovi zůstal podíl pouze na společnosti TT, s.r.o. V roce 2025 jej prodal.
Prodej bude osvobozený, do časového testu se započítá i období před přeměnou.
Dodejme, že časový test nelze obejít uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí s inkasem peněz dříve. V takovém případě se časový test počítá od nabytí podílu do doby inkasa. Není-li splněn, jde o příjem zdanitelný.
Nahoru2.2.3 Zvýšení hodnoty podílu
Zvláštní pozornost musí společník věnovat situaci, kdy zvyšuje hodnotu původního podílu. Od data totiž běží navýšení nový časový test – toto pravidlo najdeme v § 4 odst. 1 písm. q) bodě 4. ZDP. Dnem nabytí u koupě podílu rozumíme den účinnosti smlouvy o převodu podílu.
Jednodušší řešení mají ty varianty, ve kterých lze obě části osvobodit nebo jsou-li naopak obě části zdanitelné.
Pan Jiří (nepodnikatel) v roce 2018 zvýšil původní 50% podíl na s.r.o. na 100 %. V roce 2025 celý podíl prodal za 2 mil. Kč.
Obě části podílu splňují časový test, a budou tedy osvobozené od daně. Částka 2 mil. Kč tedy vůbec nevstoupí do daňového přiznání.
Pan Jindřich (nepodnikatel) v roce 2022 zakoupil 50% podíl na s.r.o. a v roce 2023 tento podíl zvýšil na 80 %. V roce 2025 celý podíl prodal za 2 mil. Kč.
Ani jedna část podílu časový test nesplňuje, a tedy celá částka 2 mil. Kč bude zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP. Jako výdaj lze uplatnit úhrnnou nabývací cenu podílu (viz dále).
NahoruČástečné osvobození
Složitější je ovšem případ, kdy první část podílu podmínky pro osvobození splňuje a druhá nikoli.
V takovém případě musíme nejprve zkoumat, zda společenská smlouva připouští více podílů, či nikoli. Jednodušší variantou je, pokud více podílů připouští. Pak totiž posoudíme každý podíl jako samostatnou transakci.
Pan Jan (nepodnikatel) zakoupil 50% podíl na s.r.o. v roce 2016. Tento podíl zvýšil v roce 2023 o dalších 20 % a následně v roce 2025 oba podíly prodal za 700 000 Kč. Společenská smlouva připouští více podílů.
V tomto případě první podíl časový test splňuje, druhý nikoli. Příjem z prodeje prvního podílu tedy bude osvobozen od daně z příjmů, hodnotově vyjádřeno 500 000 Kč (5/7 ze 700 000). Zbylých 200 000 Kč (2/7 ze 700 000) bude zdanitelným příjmem podle § 10 ZDP, jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu 20% podílu pořízeného v roce 2023.
A nyní se dostáváme k nejsložitější situaci, kdy společenská smlouva více podílů nepřipouští. Nezbývá nám totiž nic jiného nežli spočítat poměr osvobozeného a neosvobozeného příjmu. K tomu využijeme rozdělení podle nabývací ceny osvobozené a neosvobozené části. Obdobně rozdělíme také výdaje, přičemž zde zohledníme výši účasti na společnosti u původní a přikoupené části podílu.
Pan Zdeněk (nepodnikatel) zakoupil 50% podíl na s.r.o. v roce 2016 za 600 000 Kč. Tento podíl zvýšil v roce 2023 o dalších 20 % za cenu 100 000 Kč a následně v roce 2025 oba podíly prodal za 2 100 000 Kč. Společenská smlouva více podílů nepřipouští.
Také v tomto případě první část podílu časový test splňuje, druhá nikoli. Jelikož ale není umožněno oba podíly rozdělit, prodej považujeme za jedinou transakci (převod podílu 70 %) a nezbývá než vyjádřit její osvobozenou část.
Nabývací cena osvobozené části představuje 600 000 Kč, což je poměrově vyjádřeno 6/7. Nabývací cena neosvobozené části představuje 100 000 Kč, což je poměrově vyjádřeno 1/7. V tomto…