Opce

Opce

Ing. Jiří Strouhal, Ph.D.

Opce dávají svému majiteli právo, nikoliv povinnost, koupit nebo prodat podkladové aktivum za fixní cenu, která se nazývá realizační cena, do určitého data, které se nazývá datum expirace (splatnosti, vypršení).

 NahoruKlasifikace

Základní členní je jednoznačné, rozlišujeme:

• kupní opce (call); její majitel disponuje právem, nikoli však povinností, zakoupit v budoucnu určité aktivum za určitou, v současnosti dohodnutou, cenu,

• prodejní opce (put); její majitel může, pochopitelně ovšem nemusí, v určitý časový okamžik v budoucnosti prodat aktivum, jež je předmětem tohoto kontraktu, za v současnosti dohodnutou cenu.

Podle závislosti spotové (tržní) ceny podkladového aktiva a realizační ceny opce je dělíme: na opce v penězích (in-the-money), opce na penězích (at-the-money), opce mimo peníze (out-of-the-money).

 NahoruZákladní opční pozice

Při nákupu kupní opce (long call) kupující za určitou prémii získává právo nakoupit v budoucnu za realizační cenu určité aktivum. Chce-li kupující na obchodu profitovat, potom musí běžná tržní cena aktiva být v okamžiku realizace kontraktu vyšší než realizační cena.

Prodáváme-li kupní opci (short call option), tak za určitou částku dáváme někomu záruku, že mu prodáme podkladové aktivum. Pokud cena aktiv klesne pod realizační cenu, realizujeme zisk. Protože v tomto případě opce ztrácí smysl (pro majitele je výhodnější nakoupit žádané aktivum přímo), a nebude tedy uplatněna, náš fixní zisk, o který nemůžeme přijít, je vyinkasovaná prémie (zmenšený zisk máme v případě, že obdržená prémie je pořád vyšší než rozdíl mezi cenou aktiv a realizační cenou). Pokud ale cena aktiv poroste a bude vyšší než realizační cena, ocitneme se ve ztrátě, a čím bude tento rozdíl větší, tím bude větší i naše ztráta.

Jestliže se nacházíme v pozici long put option, znamená to, že nakupujeme prodejní opci, za určitou odměnu získáváme právo prodat prodávajícímu podkladové aktivum. Chceme-li realizovat zisk, musíme doufat, že tržní cena aktiv klesne pod realizační cenu. Maximální zisk dosáhneme tehdy, pokud tržní cena aktiv klesne na nulu - můžeme prodat něco, co je v tu chvíli naprosto bezcenné, aktivum nemá žádnou hodnotu. Čím menší je takový rozdíl mezi cenami, tím menší je i náš zisk. A pokud se tyto ceny vyrovnají, tato opce již pro nás nemá žádnou cenu a odstoupíme od ní. Naše ztráta je tedy omezena pouze výší prémie.

V situaci, kdy prodáváme prodejní opce (short put), vypisovatel opce dává za inkasovanou prémii druhému subjektu záruku, že od něj v budoucnu odkoupí podkladové aktivum. Za předpokladu, že bude tržní cena aktiva v okamžiku realizace kontraktu vyšší než realizační cena kontraktu, potom majitel opci neuplatní a vypisovatel opce realizuje zisk ve výši opční prémie.

 NahoruOceňování opcí

Hodnoty opční prémie jsou ovlivňovány celou řadou, ať již kvantifikovatelných či nekvantifikovatelných (často psychologických) faktorů. Kromě těchto faktorů mají významný vliv na hodnotu opční prémie rovněž nejrůznější tržní faktory.

Existuje v zásadě šest klíčových kvantifikovatelných faktorů, které ovlivňují cenu opce neboli opční prémii. Jsou jimi: cena podkladového aktiva, realizační cena opce, doba expirace, bezriziková úroková míra, volatilita ceny podkladového aktiva, dividendy a štěpení akcií.

 NahoruÚčetní zobrazení

Základním legislativním rámcem pro účtování opcí v ČR jsou zákon o účetnictví, Vyhláška a pro podnikatele Český účetní standard č. 009.

 NahoruVyhláška

Vyhláška upravuje vykazování v oblasti zajišťovacího účetnictví.

Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad či finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady či výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

 NahoruČÚS

Derivátům je věnován ČÚS 9 - Deriváty, ve kterém se však příliš o technice účtování bohužel nedozvíme. Standard odkazuje na ČÚS pro banky a finanční instituce č. 110 - Deriváty, kde je tato problematika detailně upravena.

Pro potřeby účetnictví členíme deriváty na zajišťovací deriváty a deriváty k obchodování.

 NahoruÚčtování

V rozvaze účtujeme od okamžiku jejich sjednání do okamžiku posledního vypořádání, ukončení, uplatnění, prodeje nebo zpětného nákupu.

Opce se vykazují v reálných hodnotách vyjádřených v českých korunách. Je možné je vykazovat v cizí měně pouze za předpokladu splnění následujících podmínek: jde o úrokovou opci v cizí měně, účetní jednotka nepřeceňuje podrozvahové pohledávky a závazky z tohoto úrokového derivátu z titulu změn úrokových měr.

 NahoruPodrozvahová evidence

Od okamžiku sjednání derivátu v podrozvahové evidenci účtujeme pohledávky a závazky z úrokových, měnových, akciových, komoditních a úvěrových derivátů v hodnotě podkladového nástroje.

 NahoruZákladní schéma účtování opcí

Při účtování opcí rozlišujeme, v jaké pozici se subjekt nachází. Pakliže se účetní jednotka nachází v dlouhé pozici (tzn. nakupuje kupní či prodejní opce), potom opční operace účtuje na účtu Nakoupené opce.

Jako uplatnění opce na nákup DHM finančního majetku (viz výše účet 043) účtujeme také obdobně DNM, DHM, zásoby materiálu nebo zboží, krátkodobý finanční majetek.