Interpretace NÚR I - 29 - Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách

2.53

Interpretace NÚR I – 29 – Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách

Ing. Ivana Pilařová

Interpretace NÚR I – 29 – Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách byla schválena 23. června 2014.

Interpretace navazuje na § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále „PVZÚ) ve vztahu k nové úpravě platné od 1. 1. 2013 v oblasti opravy chyb minulých let a změn účetních metod. Vzhledem k tomu, že vyhláška nedefinuje pojmy „účetní chyba”, „změna metody” a „změna odhadu”, činí tak tato Interpretace včetně postupů zaúčtování. Na tuto problematiku volně navazuje také změna srovnatelných údajů, která je řešena v Interpretaci I - 30 - Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů. V případě opravy výkazů se vychází z toho, že by chyba měla zatížit co nejméně účetních závěrek, oprava chyb je pak de facto opravou příslušných počátečních stavů. Podrobnější informace ke srovnatelnosti údajů je třeba hledat v I-30, která nahrazuje původní Interpretaci I – 11. Níže uvedené příklady neobsahují řešení srovnatelných údajů, jsou zaměřeny pouze na opravy chyb, změny metody a změny odhadu.

 NahoruDefinice pojmů

Účetní chybou minulých let (dále jen „chyba”) se rozumí opomenutí nebo chybné účtování v minulých účetních obdobích či vykázání položky v účetní závěrce sestavené za minulá období v chybné výši nebo na chybném řádku výkazu.

Chyby vznikají opomenutím či nesprávným naložením s určitou informací:

• chybné použití účetních pravidel (například špatně zvolená souvztažnost),

• chyba ve výpočtu (například účetních odpisů, které jsou jinak metodicky správně),

• chybným sestavením účetní závěrky (například nerozlišení krátkodobých a dlouhodobých pohledávek a závazků v rozvaze),

• přehlédnutím (nezaúčtováním přijaté faktury, ztracení dokladu),

• podvodem (například záměrné zaúčtování faktury i dokladu o její úhradě do nákladů).

Účetním odhadem se rozumí údaj uvedený v účetní závěrce, který je v důsledku nejistot, která je přirozenou součástí podnikatelského prostředí, nelze přesně stanovit, a proto jejich výše může být pouze odhadnuta. Změna odhadu je pak důsledek nového vývoje, nové skutečnosti.

S účetními odhady se setkáme v podobě:

• dohadných položek aktivních i pasivních,

• účetních rezerv,

• účetních opravných položek,

• změny způsobu či doby účetního odpisování,

• změna náhledu na výši realizovatelné odložené daňové pohledávky.

Není možné vyloučit i kombinaci účetní chyby (a nutnosti jejího odstranění) a změny účetního odhadu (a jeho opravy). Jinými slovy řečeno, je možné se dopustit chyby při stanovení účetního odhadu.

Změnou metody se rozumí, když účetní jednotka začne vykazovat, oceňovat nebo zveřejňovat jednotlivé prvky účetní závěrky jiným způsobem než doposud. Jinými slovy řečeno začne stejnou ekonomickou realitu zachycovat jinak s tím, že každá změna musí vést ke zlepšení vypovídací schopnosti účetní závěrky.

Pro účely Interpretace se změnou metody nerozumí metody, které jsou uvedeny v § 4 odst. 8 ZoÚ, případně účetní metody uvedené ve vyhlášce. Jedná se o definice účetních metod pro jiné účely. Interpretace vnímá změnou metody každý stav, kdy stejnou ekonomickou skutečnost účetní jednotka začne zachycovat a vykazovat jinak, proto změny metody je třeba vnímat v tomto kontextu.

 NahoruKonkrétní postupy – realizace

 Nahorua) Oprava účetních chyb

Oprava účetních chyb se provádí retrospektivně, tedy tak, aby stav po opravě vypadal pokud možno tak, že účetní chyba nikdy nevznikla. Opravy chyb i změn metod nesmí zkreslit údaje vykazované za běžné období, protože s ním nijak věcně nesouvisí. Retrospektivní jsou i opravy účetních výkazů v části srovnatelných údajů.

K tomu se použije:

• účtování proti výsledku hospodaření minulých let do běžného účetního období (tj. nejbližšího období, ve kterém je možné ještě opravu provést), nikoliv pak přímo proti účtu Zisk minulých let či Ztráta minulých let,

• oprava chyby bude popsána v účetní závěrce,

• srovnávací údaje budou označeny jako upravené,

Pokud v této souvislosti došlo také ke změně daňové povinnosti, a to jak splatné, tak i odložené, je nutné i v tomto případě použít účtování proti účetnímu výsledku hospodaření minulých let. V daném případě vycházíme z toho, že chybou je nejen dotyčné opomenutí či chybné účtování, ale i chybně vykázaná daňová povinnost, která se k chybě váže. Stejně tak je ovšem nahlíženo i na chybně stanovenou daňovou povinnost minulého období, která vznikla nesprávnou aplikací daňových zákonů. Pokud bude tato chybná daňová povinnost opravena, jedná se o případ opravy chyby minulých let a bude použit účet Jiný výsledek hospodaření minulých let.

Pouze případ takové změny daňových předpisů (či existence nového rozsudku), které nebyly v daném okamžiku výpočtu daňové povinnosti známy a nyní mění daňovou povinnost, budou účtovány výsledkově do běžného účetního období.

 Nahorub) Změna metody

Změna metody je prováděna také retrospektivně za použití obdobných nástrojů jako oprava chyb minulých let. Stejný je i dopad při účtování dodatečné splatné i odložené daně, pokud se ke změně metody váží.