Zdravotní pojištění zaměstnanců

Zdravotní pojištění zaměstnanců

Ing. Antonín Daněk

Zaměstnavatel je plátcem pojistného za své zaměstnance. Ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZVZP"), je pojištěnec plátcem pojistného, pokud je pro účely zdravotního pojištění zaměstnancem neboli osobou, které (kromě taxativně vyjmenovaných výjimek) plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

Základní informace o zdravotním pojištění OSVČ naleznete ve stejnojmenném článku.

Pokud se osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance nepovažuje, nevznikají pro zaměstnavatele při zaměstnávání takových osob ve zdravotním pojištění žádné povinnosti a dotyčná osoba si sama řeší svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) jiným zákonným způsobem.

 NahoruVyměřovací základ

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním.

Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, nebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnance, stanovený v § 3 odst. 1 ZPZP, se podle následujícího odstavce 2 snižuje o:

a) náhradu škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázovou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Odstupné je poskytováno podle § 67 ZP a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však taxativně vyjmenováno mezi výše uvedenými příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí pouze tehdy, vznikne-li na něho nárok podle zákoníku práce. Pokud by však zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci plnění, byť podle interního předpisu, které by nazval odstupným, přičemž by se nejednalo o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, pojistné by se v tomto případě platilo. Nutno podotknout, že při řešení odstupného platí stejné podmínky i v oblasti odvodu sociálního pojištění.

Z uvedeného mj. vyplývá, že jakýkoli násobek průměrného výdělku jako odstupného v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou podle § 52 písm. a) – d) ZP nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění, neboť se v takovém případě jedná o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce. Avšak plnění (jakoby "odstupné") zúčtované v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písm. e) ZP odvodu pojistného podléhá, neboť se nejedná o odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce.

 NahoruSazba pojistného

Pojistné odvádí zaměstnavatel sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, případně i s přihlédnutím k potřebě dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Z takto vypočtené částky pojistného srazí zaměstnavatel jednu třetinu zaměstnanci a zbylé dvě třetiny zaplatí ze svých prostředků.

V případě potřeby se (z praktického hlediska) zaokrouhluje na celou korunu nahoru jedna třetina sražená zaměstnanci, i když tento postup není zákonem stanoven.

 NahoruMinimální vyměřovací základ

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného zaměstnavatelem je minimální mzda, jejíž výše činí od 1. 1. 2024 částku 18 900 Kč. Toto minimum nemusí být dodrženo u osob jako výjimek vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. Je-li příjem zaměstnance při trvání zaměstnání po celý kalendářní měsíc nižší než 18 900 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet a doplatek pojistného do tohoto zákonného minima.

Naopak u zaměstnanců, pro které minimum neplatí (osoby uvedené v § 3 odst. 8 ZPZP), je vyměřovacím základem dosažený příjem, tedy částka i nižší než 18 900 Kč, dopočet do minimálního vyměřovacího základu se neprovádí. Jde především o osoby, za které je plátcem pojistného stát, jimiž jsou například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, osoby pečující o závislou osobu a další.

 NahoruMaximální vyměřovací základ

Ustanovení týkající se maximálního vyměřovacího základu byla s účinností od 1. 1. 2015 z § 3 a § 3a ZPZP vypuštěna (včetně zrušení § 3d), což znamená, že "strop" při odvodu pojistného není ve zdravotním pojištění nadále určen. Naposledy bylo pojistné do stanovené výše maxima odváděno ve zdravotním pojištění v roce 2012.

 NahoruOdvod pojistného

Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den lhůty (neboli 20. den následujícího kalendářního měsíce) na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo úhrada v hotovosti v pokladně zdravotní pojišťovny.

 NahoruPenále

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb., část šestá, se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále vzniká z důvodu:

1. opožděných úhrad,
2. úhrady pojistného v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem,
3. neplacení pojistného,
4. různou kombinací výše uvedených skutečností.

Stejná sazba penále platí i v případě dlužného pojistného OSVČ nebo osoby bez zdanitelných příjmů a nemění se ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného. Jak dlužné pojistné, tak penále jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny plošně uplatňovat a v případě jejich neuhrazení následně vymáhat.

 NahoruOznamovací povinnost

Při plnění oznamovací povinnosti se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč.

Při plnění oznamovací povinnosti jsou zaměstnavatelé povinni sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Zaměstnavatelé rovněž oznamují zdravotní pojišťovně změnu těchto údajů a dále sdělují ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.

 NahoruPřehled o platbě pojistného zaměstnavatele

Podle § 25 odst. 3 ZPZP je zaměstnavatel povinen nejpozději v den splatnosti pojistného předat zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, vyplněný formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele. Bez ohledu na stanovený den výplaty je zaměstnavatel povinen předat tento Přehled zdravotním pojišťovnám (a rovněž uhradit příslušné pojistné za zaměstnance již připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny) v období od 1. dne do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Za nepodání nebo opožděné podání Přehledu může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 50 000 Kč.

Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2024 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, hodnota tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí   40 638 Kč.

To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele a jednoho zaměstnance 60 957 Kč (1,5 x 40 638), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 8 230 Kč.

U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného pro kalendářní měsíc roku 2024 poloviční (4 115 Kč).

Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

 NahoruOznamování pracovních úrazů

Podle § 45 odst. 4 ZVZP jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 tis. Kč.

 NahoruEvropská unie

Zakládá-li pracovněprávní vztah osoby bez trvalého pobytu na území ČR účast na zdravotním pojištění u zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky, považuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Za této situace se zaměstnanec stává pojištěncem veřejného zdravotního pojištění v ČR a na jeho zaměstnavatele se vztahují stanovené zákonné povinnosti, zejména pak oznamování veškerých změn a povinnost odvádět za tohoto zaměstnance pojistné podle zákona.

Pokud si zaměstnanec sám nezvolil zdravotní pojišťovnu (na což má právo, jelikož se z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele stává účastníkem našeho systému veřejného zdravotního pojištění), plní zaměstnavatel oznamovací povinnost u místně příslušných úřadoven VZP ČR. Každý zahraniční zaměstnanec obdrží bezplatně od zvolené zdravotní pojišťovny průkaz pojištěnce, a to prostřednictvím zaměstnavatele, který odpovídá za správnost údajů na tomto průkazu.

 NahoruPodmínky platné po Brexitu

Protože bylo koncem roku 2020 dosaženo dohody mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o obchodu a spolupráci, nedošlo od roku 2021 ve zdravotním pojištění z pohledu pojištěnce k zásadním změnám.

Dohoda obsahuje i protokol o sociálním zabezpečení, který zahrnuje i pravidla pro zdravotní pojištění a poskytování zdravotních služeb, která prakticky nemění nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, aplikovaná ještě po přechodné období roku 2020.

Lze tak konstatovat, že veškeré běžné situace jsou upraveny stejným způsobem, jakoby Spojené království z EU nevystoupilo. Nadále je tak z pohledu českého pojištěnce možné používat ve vztahu ke Spojenému království Evropské průkazy zdravotního pojištění pro čerpání příslušného rozsahu (tj. nezbytné) zdravotní péče. Evropské průkazy, vystavené britskými institucemi do konce roku 2020, zůstávají v platnosti, a to do data uvedeného na průkazu. I v dalším období bude možné poskytovat plnou péči pacientům, kteří mají žluté karty pojištěnce.

K určení aplikovatelné legislativy tak bude nadále používán formulář A1 a na základě formuláře S1 je možné čerpat plnou péči v situaci, kdy osoba bydlí mimo stát pojištění.

 NahoruVýpočet výše pojistného

Na vzorových příkladech si ukážeme výpočet výše pojistného pro různé modelové situace.

Tento postup však lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu.

 NahoruDopočet do MVZ

Dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu provedeme následovně.

Základní zásady platné při odvodu pojistného v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance:

• pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance;

• nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen. Tento doplatek hradí zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace (§§ 207 až 209 ZP), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele;

• má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda (zakládající účast na zdravotním pojištění), pak se tyto příjmy pro účel placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů;

• odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek;

• pokud se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 ZPZP) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části (viz dále uvedený…