Vnitropodnikové účetnictví
Ing. Jaroslav Trávníček
Účetní standardy popisují konkrétní postupy týkající se vedení
účetnictví a jejich nedílnou součástí je též oblast vnitropodnikového
účetnictví. Většina účetních jednotek si neuvědomuje, že účetnictví má dva
podsystémy, které jsou si rovnocenné, a to:
NahoruCíle
Úkolem finančního účetnictví je zachytit vztahy účetní
jednotky k ekonomickému okolí, zatímco základním úkolem vnitropodnikového
účetnictví je podchytit vztahy uvnitř účetní jednotky. Tyto dva podsystémy
jsou vzájemně propojeny a jeden bez druhého nemůže prakticky fungovat (s
výjimkou těch účetních jednotek, které nemají žádné výkony vlastních činností -
např. prodej zboží).
Tato vzájemná propojenost adresně vyplývá ze základního úkolu
vnitropodnikového účetnictví, kterým je zabezpečení průkazných podkladů pro
finanční účetnictví o následujících skutečnostech:
-
o stavu a změně stavu zásob vytvořených vlastní činností,
-
pro vyjádření aktivace vlastních výkonů,
-
pro ocenění zásob a ostatních výkonů vytvořených vlastní
činností.
Jestliže je někdy úloha účetnictví degradována jen na podklad pro
stanovení základu daně z příjmů PO, tak i z výše uvedeného
výčtu vyplývá, že jakékoliv pochybení v oceňování v účetnictví, zejména ve výrobním
procesu, může negativně ovlivnit daňový základ.
NahoruMetodika finančního účetnictví
Když celou problematiku zjednodušíme, pak jednoznačně z cílů VPÚ
vyplývá, že pokud účetní jednotka využívá účtové skupiny:
-
12 - Zásoby vlastní výroby,
-
61 - Změna stavu zásob vlastní činnost,
-
62 - Aktivace,
že má povinnost prokazovat hodnoty zachycené prostřednictvím
uvedených účtových skupin prostřednictvím údajů vnitropodnikového
účetnictví.
Vzhledem k vymezení pojmu nedokončená výroba v českých účetních standardech
se do povinnosti vést vnitropodnikové účetnictví dostávají i účetní jednotky
realizující stavební činnost, zakázkovou činnost, montážní činnosti,
projektovou činnost a jiné činnosti výkonového charakteru (a to i nehmotného),
kdy dochází k časovému odstupu mezi plněním dodávky a realizací.
NahoruMetodika VPÚ
Volbu formy vedení vnitropodnikového účetnictví ponechává Český účetní standard č.
001 na rozhodnutí účetní jednotky a nabízí tři možné přístupy, jimiž
jsou:
-
jednookruhové vnitropodnikové účetnictví, kdy se externí náklady
sledují na oddělených analytických účtech k účtům finančního účetnictví a
vnitropodnikové náklady a výnosy se zachycují na účtových skupinách 59 a 69,
-
dvouokruhové vnitropodnikové účetnictví, kdy se využívají
samostatné účtové třídy 8 a 9,
-
kombinace obou výše uvedených metod.
Vzhledem k tomu, že dvouokruhové vnitropodnikové účetnictví
využívají především výrobní jednotky, u nichž je vnitropodnikové účetnictví
nedílnou a nezbytnou součástí účetního systému, budeme věnovat pozornost jednookruhovému vnitropodnikovému účetnictví, jež bude aplikováno
převážnou většinou menších účetních jednotek, které nevyužívají střediskového
členění činností ani u nich nedochází k vnitropodnikovým kooperacím či
nevznikají polotovary vytvořené vlastní činností a pro něž by používání
samostatných účtových tříd bylo relativně nadbytečné a pracné s ohledem na
organizaci této formy vnitropodnikového účetnictví.
V praxi se setkáváme s velkým zjednodušením a místo uvedené
metodiky VPÚ se "vnitropodnikové účetnictví“ objevuje ve finančním
účetnictví.
Poměrně významná výrobní společnost rozúčtovává náklady a
výnosy střediska "centrála“ prostřednictvím účtových skupin 54 a 64 (pohledávky
a závazky pak ve skupině 37). Dochází tak k nárůstu hodnot vykazovaných ve
finančním účetnictví.
NahoruJednookruhové VPÚ
Organizace jednookruhového účetnictví již byla naznačena a dodržení
těchto požadavků by samo o sobě nemělo pro účetní jednotky znamenat žádný větší
problém (alespoň z pohledu systémového).
Účetní jednotka využije následující účty:
-
vnitropodnikové náklady,
-
vnitropodnikové výnosy,
které zařadí do účtových skupin 59 a 69 v rámci
analytických účtů k finančnímu účetnictví.
Veškeré prvotní náklady, zachycované prostřednictvím účtů
účtové třídy 5 ve finančním účetnictví, se sledují v jednookruhovém
vnitropodnikovém účetnictví v oddělené analytické evidenci k těmto účtům. Jako
příklad lze uvést analytické členění podle čísla zakázky nebo jiného vhodného
kritéria.
Nahoru"Ocenění“
Výsledky vnitropodnikového účetnictví často slouží jako podklad pro
hodnocení středisek, závodů atd. Proto je velmi důležité správné a objektivní
ocenění, které musí být zpracováno ve vnitropodnikové směrnici.
Součástí "kalkulačního“ vzorce jsou též tzv. druhotné náklady
vztahující se k dané zakázce - nevstupují přímo jako prvotní náklady do hodnoty
nedokončené výroby, ale zprostředkovaně se do hodnoty dostávají - tedy druhotný
vstup.
Hodnota nedokončené výroby je tak tvořena součtem prvotních nákladů
vedených v oddělené analytické evidenci k nákladovým účtům a druhotných nákladů
sledovaných v rámci účtové skupiny 59.
NahoruMetodika účtování
Z pohledu účetního zachycení, pokud budeme vycházet ze základního
zúčtovacího schématu, se nejedná o složitou problematiku.
Na konkrétních údajích si můžeme uvést způsob účtování:
Kdyby šlo například o aktivaci vlastních nákladů, např. do hodnoty
majetku, pak by účetní zápis pod bodem 3 vypadal následně: MD 042/D
62x.
Upozorňujeme na několik úskalí organizace jednookruhového
vnitropodnikového účetnictví:
-
sledujeme náklady nabíhající na příslušnou zakázku; v případě
výrobní režie se již jedná o podstatný problém, zejména v případě oceňování v
úrovni skutečných vlastních nákladů (např. energie a již zmíněný problém
dohadných účtů),
-
u většiny účetních jednotek není oddělitelná výrobní režie,
odbytová režie, zásobovací režie a správní režie, tudíž i oddělení výrobní
režie z celkových režií je z těchto důvodů více než problematické,
-
v praxi "neexistují“ skutečná střediska, nejsou zjistitelné a
kvantifikovatelné druhotné náklady, a tak tento problém silně ovlivňuje
vypovídací schopnost výkonů vlastní činnosti.
NahoruVýrobní režie
V okamžiku, kdy musejí účetní jednotky respektovat ocenění v úrovni
včetně výrobní režie, nastává problém. Je nutné si uvědomit, že v praxi
existují fakticky dva druhy výrobní režie, a to:
Výrobní režie I je reprezentována těmi prvotními náklady,
které jsou jednoznačně vynakládány na produktivní činnost, pouze je nelze
adresně přiřadit na jednici výkonu. Tento typ výrobní režie lze rozvrhnout na
základě jednicových mezd na jednici výkonu bez větších problémů.
Výrobní režie II je složitější v tom, že část nákladu slouží
pro produktivní činnost a část má charakter nákladu nevstupujícího do hodnoty
vlastních nákladů, přičemž neexistuje objektivní kritérium pro rozdělení na
výrobní režii a ostatní režie (např. odpisy).
V případě tohoto typu režie musí účetní jednotka nejprve
rozdělit vzniklý náklad na část vztahující se k výrobní režii a pak teprve tuto
výrobní režii rozvrhnout na příslušnou zakázku.
NahoruDruhotné náklady
Dalším kritickým momentem v režimu jednookruhového vnitropodnikového
účetnictví je nepochybně oblast druhotných nákladů. Jde o náklady, které
jako prvotní neslouží k produktivní činnosti, ale zprostředkovaně následně
vstupují do hodnoty ocenění zásob vlastní výroby či výkonů vytvořených vlastní
činností.
Konkrétně se může jednat o činnost "režijního“ pracovníka,
který provede úkon pro produktivní činnost apod. Proto musí být vytvořena
střediska a vedeno střediskové účetnictví.
A právě ty převody mezi středisky, kdy se převádí náklady z
neproduktivního střediska do výrobního střediska, mají charakter druhotných
nákladů, které následně vstupují do ocenění ve výrobním středisku.
Zejména u menších účetních jednotek, kde jeden pracovník vykonává
řadu různých funkcí, je situace v této oblasti nesmírně komplikovaná, a pokud
bude vyvíjen tlak na průkaznost této oblasti, mohou se dostávat do problémů.
Druhotné náklady představují faktický problém a většina účetních jednotek
zejména v jednookruhovém vnitropodnikovém účetnictví absentuje od zjišťování a
zachycování většiny druhotných nákladů a omezuje se pouze na oblast prvotních
nákladů, kde je zjišťování jejich výše přece jen jednodušší, než je tomu u
valné většiny druhotných nákladů.
Nahoru"Střediska“
Ty účetní jednotky, které spadají pod režim vnitropodnikového
účetnictví, by si měly alespoň účetně (nikoliv fyzicky) zřídit konkrétní
nákladová střediska (pokud pochopitelně mají pro tato střediska obsahovou
náplň).
Výrobní společnost si pro zajištění správné alokace nákladů
zřídila následující střediska:
-
výrobní,
-
zásobovací a odbytové,
-
neutrální,
-
správní.
A veškeré náklady důsledně včetně případného rozvrhování
…