Ing. Jan Ambrož, Ing. Jaroslav Trávníček
Výklad navazuje na související texty Účetní závěrka, Výroční zpráva a také Účetní knihy.
V tomto textu se zabýváme obsahem základních dokumentů, když
vycházíme zejména z platného znění zákona o účetnictví, Vyhlášky a Českých účetních standardů.
Komplexní účetní závěrka prezentuje údaje za sledované účetní
období a skládá se z těchto výkazů:
NahoruPřehledy
Nedílnou součástí účetní závěrky jsou přehled o peněžních tocích a
přehled o změnách vlastního kapitálu. V praxi jsou samostatně sestavovány jen u
účetních jednotek s povinným auditem.
Tento postup se odvozuje z § 18 odst. 1 ZoÚč, oba tyto dokumenty
(výkazy) mohou, ale nemusí být zpracovány samostatně a potřebné údaje se
začlení do přílohy k závěrce.
NahoruVyhláška
Ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. (dále jen "Vyhláška“) nalezneme popis
uspořádání a označování položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv,
uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků
hospodaření v účetní závěrce. Dále Vyhláška obsahuje uspořádání a obsahové
vymezení položek v příloze, přehledu peněžních toků a přehledu o změnách
vlastního kapitálu.
NahoruCíl
Zákon o účetnictví předjímá správně situaci, že "uživatel“ je
osobou, která posuzuje informace uvedené v účetní závěrce a požaduje, aby byly
spolehlivé, srovnatelné a srozumitelné. Těmto osobám jsou účetní výkazy
určeny.
Je tedy třeba posuzovat významnost (závažnost) informací; proto
mohou být vyloučeny pouze ty informace, které by byly nesrozumitelné pro
uživatele. Nelze je však vyloučit, jestliže by jejich neuvedení nebo chybné
uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele.
Účetní jednotka Alfa a Beta vykazují téměř shodné výsledky
hospodaření, podnikají ve stejném oboru, proto se společnost Alfa právem cítí
poškozena, když společnost Beta prezentuje lepší výsledky. Rozhodování nového
potenciálního strategického partnera může být zkresleno.
Tato skutečnost je způsobena tím, že v účetnictví auditované
společnosti Beta není v rozporu s účetními předpisy zachycen významný závazek,
kterým je odložená daňová povinnost k dani z příjmů (účetní zůstatkové ceny
výrazně převyšují daňové zůstatkové ceny - viz Odložená daň).
Nesmírně důležité je naplnění principu srovnatelnosti, kontinuity
účetnictví - "going concern“. Zjednodušeně to znamená zabezpečení
plynulé činnosti s časovým horizontem následujících dvanáct kalendářních
měsíců.
NahoruMetodika výkazů
Základním pravidlem je zachování návazností, proto by se výkazy
neměly jako takové měnit.
Uvedené lze upravit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními
obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti. Důvodem může
být zpřesnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, ale každá taková úprava
musí být s řádným zdůvodněním komentována v příloze.
NahoruNÚR
Problematice srovnatelnosti údajů se mimo jiné věnuje Národní účetní rada v Interpretaci I-11
Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní
závěrce podnikatelů.
NahoruRozvaha
Rozvaha (bilance) představuje důležitý informační zdroj pro
posouzení finančně-majetkové struktury účetní jednotky a její hospodářské a
finanční stability. Proto bilanční princip představuje jednu ze
základních zásad účetnictví.
Metodika účetnictví operuje s některými základními pojmy. Například
rozvahovou položkou rozumíme nejnižší stupeň rozvahy, tj. jednotlivý druh
majetku či zdroj financování vykazovaný na samostatném řádku. Rozvahovým stavem
nazýváme peněžní vyjádření rozvahové položky.
Rozvaha musí respektovat další obecné principy účetnictví, proto
ocenění rozvahových položek vychází ze zásady oceňování v účetnictví.
NahoruStruktura
Struktura rozvahy v zásadě odráží následující principy:
-
aktiva se třídí podle charakteru majetku a likvidity
jednotlivých složek majetku,
-
pasiva se člení na cizí a vlastní a v rámci tohoto členění ještě
na další druhy (charakter, likvidita).
NahoruUspořádání položek
V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv,
závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy vychází z
přílohy č. 1 Vyhlášky.
V rozvaze se položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí; další
podrobnější členění lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené
uspořádání podle Vyhlášky. Uvedená pravidla platí beze zbytku i pro výkaz zisku
a ztráty.
NahoruVykazování
Vyhláška popisuje přesný postup vykazování údajů. Položky rozvahy se
označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských
číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se
označují znaménky "+“ a "*“. Současně platí, že položky rozvahy, které jsou
vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny:
-
pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a
poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky,
-
nebo pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti
informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v
příloze.
V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle
jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše
opravných položek a oprávek k nim se vážících (korekce) a výše aktiv snížená o
opravné položky a oprávky (netto).
NahoruHodnoty
Účetní závěrka se sestavuje v české měně, jednotlivé položky jsou v
celých tisících Kč. Má-li účetní jednotka výši aktiv celkem (netto) deset
miliard Kč a vyšší, může vykazovat údaje v celých milionech. Tato skutečnost
musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky.
NahoruMinulá období
Zajištění srovnatelnosti prezentovaných údajů se dosahuje tím, že
každá z položek rozvahy obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za
bezprostředně předcházející účetní období (tj. minulé účetní období), avšak v
rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí
snížená o opravné položky a oprávky (netto).
V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období
nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na
významnost podle § 19 odst. 6 ZoÚč. Každá úprava informací
za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací, se
odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní
období se neuvádějí.
Účetní jednotky, které zahájí svoji podnikatelskou činnost nebo
vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní
jednotky v úpadku uvádějí místo informací za minulé účetní období údaje
zahajovací rozvahy.
Uvedené pravidlo platí též v případě přeměn společností.
NahoruBilanční kontinuita
V praxi se mohou objevit problémy s bilanční kontinuitou, jejímž
úkolem je dodržet zásadu, že rozvaha by měla být sestavena tak, aby počáteční
zůstatky účtů navazovaly na konečné zůstatky za předcházející účetní
období.
Společnost Alfa, a.s., splnila v roce 2011 kritéria pro povinný
audit, neboť se výrazně rozšířila činnost společnosti. Za účetní období 2010
audit nebyl povinný. K datu 1. 1. 2011 byl upraven účtový rozvrh, proto byl též
sestaven převodový můstek, aby bylo zřejmé, že nedošlo k porušení principu
bilanční kontinuity. Změny jsou mimo jiné popsány v příloze k závěrce za rok
2011.
NahoruČasový horizont
Ve výkazech je třeba důsledně respektovat přiřazení podle doby
splatnosti na:
pohledávky či závazky k okamžiku, ke kterému je účetní závěrka
sestavena.
Pro účetnictví je rozhodující, zda sjednaná doba splatnosti v době
vzniku pohledávky či závazku je delší nebo kratší než jeden rok. To znamená, že
je rozhodující historická sjednaná doba splatnosti.
Snadno se může stát, že v účetních knihách figurují
pohledávka či závazek jako dlouhodobé, zatímco v účetních výkazech figurují
jako krátkodobé. Už to je důvod, proč nemůže sestavení účetních výkazů probíhat
jako prosté převzetí údajů účetnictví.
Účetní jednotka Beta eviduje pohledávku, která vznikla 1. 10.
2010 a je splatná v listopadu 2011. V účetní závěrce sestavené k 31. 12. 2011
jde o pohledávku krátkodobou, i když byla správně účtována k okamžiku účetního
případu jako dlouhodobá.
NahoruKompenzace
Je nutné dodržovat zákaz kompenzace a vzájemného zúčtování, některé
výjimky jsou povoleny § 58 Vyhlášky. Jde například o posouzení
správné pozice v případě opravných daňových dokladů.
Účetní jednotka Gama uhradila dodavateli v listopadu 2011 za
služby částku 400 000 Kč. Následně na základě reklamačního řízení obdržela
dobropis (opravný DD), který byl zaúčtován: –MD 518/–D 321 ve výši 100 000 Kč.
Ve skutečnosti společnost Gama eviduje pohledávku, protože dodavatel jí dluží
částku 100 000 Kč; vhodným je aktivní účet 315, nikoliv záporný
závazek.
Častou chybou je vykazování "celkové“ pohledávky nebo závazku vůči
státnímu rozpočtu. Například je-li evidována splatná daňová povinnost k dani z
příjmů a současně nadměrný odpočet DPH, v rozvaze zachytíme správně zvlášť
pohledávku a závazek. Uveďme si jednoduchý příklad.
Společnost Delta eviduje "pohledávku“ - nadměrný odpočet u DPH
na účtu 343 - a současně závazek vůči státnímu rozpočtu z daně z převodu
nemovitostí na účtu 345. Údaje neslučujeme a vykážeme v aktivech pohledávku
(DPH), v pasivech závazek (daň z převodu nemovitostí).
NahoruNovela Vyhlášky
Zákazem kompenzace nově není…
