Spolupracující osoby
Ing. Martin Veselý
Poplatník – fyzická osoba, který dosahuje zdanitelné příjmy z podnikání nebo jiné samostatné (výdělečné) činnosti s využitím spolupráce buď manželky (manžela), nebo ostatních osob žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, může využít institut rozdělení příjmů a výdajů na tyto osoby. Jedná se o legitimní možnost optimalizace daně z příjmů fyzických osob.
V zákoně o daních z příjmů se této problematice věnuje samostatný § 13 ZDP. Pracovní cesty spolupracujících osob pak podléhají standardnímu ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Několik dalších poznámek nalezneme také v pokynu GFŘ č. D-22.
Postupně si probereme základní pravidla (1), varianty spolupráce (2), příklady na praktickou realizaci (3), zákonnému pojistnému je věnována kapitola čtvrtá a v závěrečné páté kapitole uvádíme rekapitulaci tipů pro optimalizaci.
Nahoru 1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY
Tato forma spolupráce nabízí určité výhody, které rozebíráme v dalším textu. Jsou s ní ovšem spojeny také náklady, a proto při zvažování režimu spolupráce poplatníkovi nezbývá než si propočítat a vyhodnotit všechny varianty optimalizace, jak uvádíme v závěru článku.
Nahoru Příjmy, které lze rozdělit
Zákon umožňuje rozdělovat výhradně příjmy dosažené při samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP s výjimkou podílů společníků v. o. s. nebo komplementářů k. s. na zisku. Nelze tedy rozdělovat příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP) nebo ostatní příjmy (§ 10 ZDP). U nich je možná pouze optimalizace volbou poplatníka v případě manželů.
Nahoru Parametry spolupráce
K režimu spolupráce je důležité doplnit několik dalších atributů, které s sebou tento režim přináší:
-
Využití institutu spolupráce není nutné předem hlásit správci daně.
-
Spolupracující osoba nemusí mít žádné živnostenské oprávnění.
-
Spolupracující osoba podává vlastní daňové přiznání.
-
Spolupracující osoba je plátcem sociálního a zdravotního pojištění, plní tedy povinnosti s tím spojené.
-
Spolupráce musí ve zdaňovacím období reálně existovat, není však vazba mezi obdobím spolupráce a obdobím, kdy jsou rozdělované příjmy dosaženy. Zákon neobsahuje ani podmínku míry účasti na podnikání.
-
U manželů není zavedena podmínka společné domácnosti (společně hospodařící domácnost).
-
Na roveň postavení manželů je postaven registrovaný partner (§ 21e odst. 3 ZDP).
Z výše uvedeného vyplývá, že pojem "spolupráce" je poměrně volný. Ačkoli správci daně její reálnou existenci v praxi nezpochybňují, pro případ potřeby by poplatník měl být připraven prokázat skutečnou spolupráci vhodnými důkazními prostředky.
Spolupracující osobou nesmí být:
-
dítě, pokud nemá ukončenou povinnou školní docházku,
-
manžel(ka), je-li na něj (na ni) uplatněna sleva na manžela,
-
poplatník, který zemřel (pro daňové povinnosti platí po určitou dobu danověprávní fikce, jako by žil),
-
poplatník, který je v režimu paušální daně (toto omezení se vztahuje také na rozdělující osobu).
Dítě s ukončenou povinnou školní docházkou se může stát spolupracující osobou pouze v těch měsících, ve kterých na ně není uplatňováno daňové zvýhodnění.
Devatenáctiletý Adam se vyučil automechanikem, v červnu získal výuční list a poté začal dva dny v týdnu vypomáhat svému otci v dílně, aby se co nejlépe připravil na své budoucí povolání.
Otec smí uplatnit za leden až červen daňové zvýhodnění a od července režim spolupráce.
V příkladu ale zjednodušujeme – nezabýváme se jinak nezbytnou úvahou, že syn jakožto spolupracující osoba bude muset platit sociální a zdravotní pojištění.
Předmětem rozdělení nesmějí být odčitatelné položky. Odpočet úroků, příspěvků na penzijní pojištění, životní pojištění a dary uplatní pouze ten, z jehož prostředků byly poskytnuty. Daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku uplatní vždy jen ten poplatník, jemuž byla vyměřena.
Dosahuje-li podnikatel příjmů z vícera druhů činností, předmětem rozdělení na spolupracující osobu mohou být pouze ty příjmy a výdaje, které jsou dosahovány činností společnou.
Daňový subjekt, který začne vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně z příjmů, nebo pobírat příjmy, které jsou předmětem této daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu občana ČR nebo adresou hlášeného místa pobytu cizince (§ 13 DŘ).
Nahoru 2. VARIANTY SPOLUPRÁCE
V úvahu přicházejí modely spolupráce mezi manžely (2.1), s rodinným příslušníkem, resp. ostatními osobami (2.2), a forma rodinného závodu (2.3).
Nahoru 2.1 Spolupráce s manželem
Jestliže je spolupracující osobou pouze manžel (manželka, ale též registrovaný partner), lze na něj převést až 50 % příjmů a 50 % výdajů. Toto procento může být i libovolně nižší, vždy však musí být shodné procento příjmů a výdajů. Horní limit je přitom stanoven také absolutně, a sice na 540 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.
Pan Jiří podniká jako instalatér; v roce 2021 vykázal příjmy 2 250 000 Kč a prokázané výdaje 1 360 000 Kč. Na manželku, která mu v živnosti příležitostně pomáhá (fakturace, platby dodavatelům), může rozdělit až 1 125 000 Kč příjmů (50 %) a 680 000 Kč výdajů (50 %). Kontrolní rozdíl činí 445 000 Kč, což je méně než zákonný limit 540 000 Kč.
Nahoru 2.2 Spolupráce s ostatními osobami
Jestliže je spolupracující osobou kdokoli jiný (těchto osob může být i více), lze převést v úhrnu nejvýše 30 % příjmů a 30 % výdajů. Také zde platí pravidlo procentní shody příjmů a výdajů. Horní limit je nastaven na 180 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.
Zákon u těchto osob stanoví podmínku společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.
Společně hospodařící domácnost tvoří osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Přitom se vychází ze skutečného stavu, není tedy rozhodující např. místo trvalého pobytu jednotlivých osob podle občanského průkazu. Na posouzení společné domácnosti nemá vliv dočasné odloučení např. z důvodu studia na VŠ. Podle výkladu soudů je každá fyzická osoba členem právě jedné domácnosti.
Pan Petr by rád využil režim spolupráce s dcerou Janou, která je studentkou vysoké školy, a rozdělil na ni 30 % příjmů a výdajů (s dodržením měsíčního limitu 15 000 Kč). Neví ale, zda to lze provést vzhledem k tomu, že Jana mu pomáhala pouze v období září až prosinec.
Pan Petr může režim spolupráce klidně využít: spolupráce reálně existovala, žádnou další podmínku ve vazbě na příjmy zákon neklade. Je však třeba si uvědomit zákaz souběhu režimu spolupráce a daňového zvýhodnění (viz dále).
Výjimku z účasti na společně hospodařící domácnosti přináší ZDP pro člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu.
Rodinný závod je pojem zavedený novým občanským zákoníkem a jde o takový závod (podnik), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Pan Zdeněk vybudoval rodinný restaurační minipivovar, ve kterém je sládkem jeho bratr a jako servírka pracuje bratrova dcera. Na obě tyto osoby lze režim spolupráce vztáhnout; po nezbytném propočtu pan Zdeněk konstatoval, že se vyplatí tak učinit ve vztahu k neteři. Rozvrhne tak na ni až 30 % příjmů a 30 % výdajů do limitu 180 000 Kč.
Nahoru 3. VZOROVÉ PŘÍKLADY
V této kapitole si vysvětlíme na konkrétních příkladech a upozorníme na další souvislosti využití institutu spolupracujících osob. Jedná se o vliv daňové ztráty (3.1), paušálních výdajů (3.2), úprav základu daně (3.3) a pracovní cesty…
