Společník v.o.s.

Společník v.o.s.

Ing. Martin Veselý

Problematika veřejné obchodní společnosti (v textu také "společnost") je poměrně komplikovaná, neboť mimo jiné společníkem v.o.s. může být nejen fyzická osoba, ale též právnická osoba.

Orientace v zákoně o daních z příjmů je ztížena také tím, že daňová úprava společníka v.o.s. (dále též zjednodušeně pro výklad v tomto článku "společník") není podchycena na jednom místě. K dispozici jsou zejména tato specifická ustanovení pro fyzickou osobu:

• § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, § 7 odst. 4 – klasifikace příjmů a stanovení základu daně,

• § 7 odst. 3 – zákaz uplatnění daňových nákladů,

• § 7 odst. 10 – vyjmutí cestovních náhrad z předmětu daně,

• § 7 odst. 12 – úprava pro hospodářský rok,

• § 10 odst. 1 písm. f) a g) – výjimky u podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu,

• § 10 odst. 1 písm. i) – ukončení účasti ve společnosti,

• § 13 – spolupracující osoba,

• § 15 – dary.

Z ostatních ustanovení platných jak pro fyzické, tak pro právnické osoby ("PO") můžeme jmenovat:

• § 18b – předmět daně PO,

• § 20 odst. 5 – základ daně a daňová ztráta pro PO,

• § 20 odst. 9 – dary pro PO,

• § 20b odst. 2 – samostatný základ daně,

• § 22 odst. 3 – zdroj příjmů v ČR,

• § 23 odst. 4 písm. f) – podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl,

• § 24 odst. 2 písm. k) bod 2. – cestovní náhrady,

• § 24 odst. 2 písm. u) – daň silniční,

• § 25 odst. 1 písm. g) – pojistné hrazené společností za společníky,

• § 34 odst. 1 – odčitatelné položky, dále § 34d a § 34f odst. 5,

• § 35 odst. 1 – slevy na dani,

• § 36 odst. 2 písm. r) – srážková daň z podílů na zisku po přeměně kapitálové společnosti na v.o.s.,

• § 38e odst. 3 – zajištění daně.

Pochopitelně v ostatním uplatníme obecné principy, např. u fyzických osob nezdanitelné částky základu daně.

Novela

V novele zákona o daních z příjmů přijaté v roce 2020 bylo doplněno speciální ustanovení § 23e odst. 7 u přeměn společností.

Výklad

Postupně se zaměříme na problematiku postavení společníka ve veřejné obchodní společnosti, jeho podíl a způsob zdanění účasti (1.), úpravy základu daně (2.), různé související daňové aspekty (3.) a ukončení účasti (4.)

Vysvětlíme si specifické postavení společníka veřejné obchodní společnosti (1.1), jeho podíl na této společnosti a základní způsoby zdanění (1.2).

Základním rysem společníka v.o.s. je fakt, že ručí neomezeně za závazky společnosti. Veřejná obchodní společnost je proto společností osobní, jež nevytváří povinně základní kapitál.

V tomto textu budou popsány především daňové aspekty týkající se společníka v.o.s., které vyplývají z nabytí, trvání a zániku účasti ve společnosti. Obchodněprávní postavení společníka je rozebráno v článku Veřejná obchodní společnost.

Ačkoliv je společník veřejné obchodní společnosti primárně "odměňován" z titulu podílu na zisku společnosti (příjem v "podnikatelském" dílčím základu daně § 7 ZDP), není vyloučeno uzavření pracovněprávního vztahu se společností, a tedy odměňování v režimu závislé činnosti (§ 6 ZDP).

Je-li společníkem zahraniční osoba – daňový nerezident, příjmy plynoucí z účasti ve společnosti se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny (§ 22 odst. 3 ZDP). Povinností společníka je podat v České republice daňové přiznání; to platí v plné míře pro právnické osoby, u fyzických osob závisí na tom, zda jim plynou zdanitelné příjmy se zdrojem v České republice.

Základní přístup ke stanovení základu daně stanoví pro FO § 7 a pro PO § 18b, u srážkové daně pak § 36 odst. 2 písm. r) ZDP.

Zdanění veřejné obchodní společnosti probíhá ve dvou etapách:

1. společnost zjistí účetní výsledek hospodaření, standardním způsobem jej transformuje na základ daně a vyčíslí pro společníka odčitatelné položky a slevy na dani; k nim uvede rovněž podíly jednotlivých společníků,
2. společník převezme příslušnou část základu daně do svého základu daně a uplatní na něj připadající podíl odčitatelných položek a slev na dani. Podíl na základu daně je tak daňovým vyjádřením jeho podílu na zisku (resp. ztrátě) společnosti.

Ke zdanění u společníků, je-li základ daně kladný, dochází bez ohledu na to, zda se reálně uskutečnila výplata "podílu na zisku", nebo úhrada (účetní) ztráty. U společníka jsou totiž předmětem daně příjmy veřejné obchodní společnosti. To znamená, že společník je povinen příslušnou poměrnou část základu daně vždy zahrnout do přiznání; např. součástí osobního základu daně na přiznání společníka – fyzické osoby za příslušné zdaňovací období.

Jiným způsobem proběhne zdanění u poplatníků daně z příjmů fyzických osob (1.2.1) a právnických osob (1.2.2).

Společník, který je fyzickou osobou, zahrnuje podíl na základu daně veřejné obchodní společnosti do dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti [§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Jelikož jde o podíl na základu daně po standardních úpravách, nelze již uplatnit žádné další výdaje (ani prokázané, ani paušální), a to podle § 7 odst. 3 ZDP.

Protože je podíl na výsledcích veřejné obchodní společnosti zařazen do § 7 ZDP, existuje celá řada variant, jak bude stanovena u poplatníků fyzických osob daňová povinnost (viz též 2. kapitola).

Také u tohoto příjmu fyzické osoby, zařazeného do § 7 ZDP, je možné uplatnit optimalizaci využitím institutu spolupracující osoby podle § 13 ZDP.

Do konce roku 2020 existovala varianta "daně stanovené paušální částkou" podle § 7a zákona o daních z příjmů. Mohli ji využít poplatníci při splnění řady doplňujících podmínek: například, pokud jim plynou "... pouze příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP...", tj. nikoliv společníci v.o.s.

Toto omezení je pro společníky zmíněno též v projednávaném novém modelu "paušální daně" podle § 2aa násl. novely zákona o daních z příjmů.

Společník, který je právnickou osobou, zahrne podíl na základu daně v.o.s. do svého účetnictví a základu daně z příjmů PO.

Tento společník zaúčtuje údaje o účetním výsledku hospodaření, které získá od veřejné obchodní společnosti. Používá se účtová skupina 35 nebo 36 podle typu výsledku (účetní zisk/ztráta).

Položky, které snižují základ daně, neboli odčitatelné položky (např. dary) a slevy na dani (např. za handicapované zaměstnance) se rozdělují na společníky ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk a ztráta podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.