Ing. Jan Molín, Ph.D.
Obsahem tohoto článku jsou základní informace týkající se ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále též jen "roční zúčtování záloh").
NahoruPrávní úprava
Problematika ročního zúčtování záloh vychází zejména z § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "zákon o daních z příjmů" nebo též jen "ZDP"). S tam uvedenou právní úpravou souvisí i řada dalších ustanovení zákona o daních z příjmů, která se týkají například povinnosti fyzických osob podávat daňové přiznání (§ 38g ZDP), obecných povinností zaměstnavatele při vybírání a placení záloh na daň (§ 38h ZDP), možnosti zaměstnanců učinit (podepsat) u zaměstnavatele daňové prohlášení (§ 38k odst. 4 a 5 ZDP) atp.
Výklad Finanční správy k právní úpravě je poté obsažen zejména v Pokynu GFŘ D-22 č.j. 5606/15/7100-10110-011620, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "Pokyn D-22").
NahoruObecně k příjmům ze závislé činnosti
Příjmy ze závislé činnosti jsou upraveny v § 6 ZDP. Jedná se zejména o příjmy (plnění) z pracovněprávních vztahů, služebních poměrů, o plnění v podobě funkčních požitků, dále o příjmy za práci členů družstva, společníků s.r.o., komanditistů k.s. a dále o odměny členů orgánů právnických osob a likvidátorů. Blíže k tomu viz článek Závislá činnost.
Obecně platí, že aby byl příjem ze závislé činnosti správně daňově posouzen, musí se nejprve vyhodnotit, zda je či není předmětem daně a zda je či není od daně osvobozen. Tomuto tématu se věnují články Závislá činnost příjmy, které nejsou předmětem daně a Závislá činnost příjmy osvobozené.
Příjmy ze závislé činnosti jsou nejčastěji zdaňovány prostřednictvím záloh na daň, které zaměstnavatel sráží zaměstnanci z jeho hrubých příjmů postupem podle § 38h ZDP. Při výpočtu zálohy na daň se používají sazby daně z příjmů fyzických osob stanovené v § 16 ZDP, které jsou s účinností od 1. ledna 2021 mírně progresivní, a to ve výši 15 % a 23 %. Sazba zálohy na daň činí 15 % pro část (měsíčního) základu daně do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část měsíčního základu daně přesahující 4násobek průměrné mzdy.
V případě, že zaměstnanec učinil (podepsal) u zaměstnavatele tzv. prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, zaměstnavatel při výpočtu zálohy přihlédne i ke slevám na dani podle § 35ba ZDP a daňovému zvýhodnění na vyživované děti podle § 35c ZDP.
V některých případech tvoří příjmy ze závislé činnosti samostatný základ daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (tzv. srážková daň). Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel u zaměstnavatele neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani, přičemž se zároveň jedná o příjmy vyjmenované v ustanovení § 6 odst. 4 ZDP, tedy o příjmy z dohody o provedení práce nepřesahující 10 tis. Kč za kalendářní měsíc nebo o příjmy, které v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně (zaměstnavatele) za daný kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, která s účinností od 1. ledna 2021 činí 3 500 Kč.
Při splnění určitých podmínek může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh, což je právě předmětem tohoto článku.
NahoruPodmínky pro provedení ročního zúčtování záloh
Zákon o daních z příjmů vychází z koncepce, že roční zúčtování záloh neprovádí zaměstnavatel automaticky, nýbrž jen na základě žádosti zaměstnance o jeho provedení. Pro podání žádosti, resp. pro provedení ročního zúčtování záloh však musejí být splněny zákonné podmínky definované v ustanovení § 38ch odst. 1 ZDP.
NahoruZákladní podmínka pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování záloh
Základní podmínkou pro podání žádosti je skutečnost, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období pobíral mzdu:
-
buď pouze od jednoho plátce (zaměstnavatele) nebo sice od více plátců daně, ale postupně, a zároveň
-
učinil (podepsal) u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP.
Podstatné tedy je, že zaměstnanci (až na některé výjimky) nenastal tzv. souběh zaměstnání, tedy že by v jednom měsíci vykonával souběžně činnost pro více než jednoho zaměstnavatele.
O provedení ročního zúčtování záloh může v souladu s ustanovením § 38ch odst. 1 ZDP požádat i zaměstnanec, který v průběhu roku postupně změnil zaměstnavatele, přičemž původní zaměstnavatel mu již v době, kdy pro něj nevykonával žádnou činnost, doplácel mzdu (doplatil mu například prémii). Byť bude mít daný poplatník v jednom kalendářním měsíci příjem od dvou zaměstnavatelů (tedy jak od současného, kde má učiněno prohlášení k dani, tak od minulého, kde již učiněno prohlášení k dani nemá a který mu doplácí mzdu), o roční zúčtování záloh požádat může, neboť pro tyto účely se příjem od obou těchto zaměstnavatelů nepovažuje za souběh. Podmínkou ale je, že doplatek mzdy zaměstnanec obdrží ještě v témže roce (resp. nejpozději do 31. ledna následujícího roku).
O provedení ročního zúčtování záloh může požádat také zaměstnanec, který změní zaměstnavatele v průběhu jednoho kalendářního měsíce, přičemž u obou zaměstnavatelů učiní prohlášení k dani. Byť by se zdánlivě jednalo o porušení pravidla vyplývajícího z ustanovení § 38k odst. 6 ZDP, že na stejné období kalendářního roku lze prohlášení učinit jen u jednoho zaměstnavatele, podpis dvou prohlášení v jednom kalendářním měsíci (u původního i u nového zaměstnavatele) je možný za podmínky, že zaměstnanec v daném měsíci zaměstnavatele nahradí (tj. pobírá v tomto měsíci mzdu od více zaměstnavatelů postupně za sebou). Podmínkou současně také je, že k měsíčním slevám na dani a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění přihlédne jen jeden ze zaměstnavatelů – zpravidla ten, od kterého poplatník odchází. Tento výklad explicitně potvrzuje Pokyn D-22.
NahoruPodmínka podání žádosti do 15. února následujícího roku
Druhou podmínkou pro provedení ročního zúčtování záloh je, že zaměstnanec podá žádost nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Žádost se podává poslednímu zaměstnavateli v daném kalendářním roce na tiskopise "Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění".
Žádost o roční zúčtování záloh je možné podat nejen písemnou formou s vlastnoručním podpisem zaměstnance. S účinností od roku 2018 totiž zákon o daních z příjmů umožňuje podat žádost také elektronicky. Zde je však nezbytné, aby:
-
žádost byla opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo aby
-
zaměstnavatel zaručil v rámci svého vnitřního systému jednoznačnou identifikaci zaměstnance – může se tak dít například prostřednictvím interního informačního systému, podnikového intranetu atp., do kterého mají jednotliví zaměstnanci přístup na základě svého uživatelského jména a hesla a prostřednictvím kterého žádost podají.
V souladu s informací Generálního finančního ředitelství lze pro předání (zaslání) žádosti zaměstnavateli využít také datovou schránku, pokud ji má zaměstnanec zpřístupněnou. Žádost je možné zaměstnavateli odeslat i prostřednictvím e-mailové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem.
NahoruPodmínka týkající se (ne)podání daňového přiznání
Podmínkou pro provedení ročního zúčtování záloh dále je, že zaměstnanec:
Jedná se o poměrně logickou podmínku, neboť roční zúčtování záloh je de facto alternativou podání daňového přiznání. Jinými slovy platí, že (jsou-li splněny ostatní podmínky) zaměstnanec má na výběr, zda podá daňové přiznání, kde bude vypořádána jeho roční daňová povinnost se sraženými zálohami na daň, nebo zda v zásadě o obdobný "mechanismus" požádá svého zaměstnavatele. Pokud se zaměstnanec ať již dobrovolně, nebo povinně vydá cestou podání daňového přiznání, z logiky věci vyplývá, že roční zúčtování záloh nemůže být provedeno.
Naopak ale platí, že pokud zaměstnanec v souladu se zákonem o daních z příjmů požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ten jej v souladu se zákonem provede, přičemž následně zaměstnanec daňové přiznání ve skutečnosti podá, je tento postup možný. V podaném daňovém přiznání se poté přihlédne i k výsledku ročního zúčtování, tedy k případně vrácenému přeplatku na dani.
NahoruSituace, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání a kdy tedy není možné požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh
V souladu s ustanovením § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob obecně povinen podat každý, jehož roční příjmy přesáhly 15 tis. Kč. Do tohoto limitu se nezapočítávají příjmy:
-
které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob,
-
které jsou od daně osvobozené a
-
z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (tedy příjmy jsou zdaněny tzv. srážkovou daní).
Daňové přiznání ale není povinen podat poplatník, který:
-
má příjmy ze závislé činnost pouze od jednoho a nebo postupně od více zaměstnavatelů (včetně doplatků mezd – viz výše),
-
učinil u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a
-
s výjimkou příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaněných tzv. srážkovou daní nemá další příjmy vyšší než 6 tis. Kč za daný kalendářní rok.
Zaměstnanec byl po celý kalendářní rok zaměstnán v pracovním poměru u zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Vedle toho měl v průběhu roku několik dohod o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 tis. Kč, přičemž příjmy byly zdaněny tzv. srážkovou daní. Žádné jiné příjmy poplatník neměl. Za těchto okolností nevzniká dané fyzické osobě povinnost podat daňové přiznání.
Zaměstnanec byl po celý kalendářní rok zaměstnán v pracovním poměru u zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani podle § 38k ZDP. Vedle toho měl neosvobozené příjmy z prodeje akcií v částce 50 tis. Kč, k nimž eviduje výdaje ve stejné výši. Vzhledem k tomu, že výše dalších příjmů (kromě příjmů ze závislé činnosti) přesahuje 6 tis. Kč, poplatník je povinen podat daňové přiznání a nemůže tak požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh.
Za příjem se považují také tzv. "fiktivní" příjmy vznikající zejména v situaci tzv. předčasného ukončení smluv o soukromém životním pojištění nebo penzijním připojištění, kdy se v souladu s ustanovením § 15 odst. 5 a 6 ZDP stávají v roce ukončení příjmem podle § 10 ZDP nezdanitelné části základu daně uplatněné z těchto titulů v uplynulých deseti letech.
Povinnost podat daňové přiznání vzniká dále v těchto případech (§ 38g odst. 1, 2, 4 a 5 ZDP):
-
poplatník má vedle zaměstnání příjmy ze samostatné činnosti nebo příjmy z nájmu a vykazuje daňovou ztrátu,
-
poplatník uplatňuje nezdanitelnou část základu daně ve formě bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí (přesněji do jiných členských států EU, Islandu, Norska a Lichtenštejnska),
-
poplatník je daňovým nerezidentem (§ 2 odst. 3 ZDP – viz též články Nerezident daňový, Závislá činnost nerezident nebo Závislá činnost vykonávaná na území ČR daňovými nerezidenty) a chce uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani…
