Příjmy příštích období
Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 3 odst. 1 – Účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele
Popis operace:
Za příjmy příštích období si musíme představit výnosy běžného účetního období, které v průběhu účetního období nebyly vyúčtovány, ale v souladu s platnými pravidly zjišťování výsledku hospodaření zúčtovány být musí (náležejí do běžného účetního období).
Firma dosahuje svou činností výnosů, s nimiž je zpravidla dříve nebo později spojen příjem peněz. V případě prodeje za hotové v jeden okamžik (v rámci jednoho účetního případu), při prodeji na obchodní úvěr, vzniká nejprve souvztažně s výnosem pohledávka, která je hrazena později. Podmínkou vzniku pohledávky je splnění dodávky, po němž obvykle následuje vyúčtování (fakturace). Může přitom jít i o dílčí splnění dodávky (dohodnou-li se tak obchodní partneři), a tedy o postupnou fakturaci. Účetní jednotka však musí zúčtovat všechny výnosy, které časově a věcně souvisejí s účetním obdobím, a proto je na přelomu účetních období nutné tuto situaci řešit. Nástrojem jsou příjmy příštích období – částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.
Ve všech případech časového rozlišování účtovaných v účtové skupině 38 (nejenom u příjmů příštích období) je bezpodmínečně nutné znát jeho výši, věcný titul (účel) a účetní období, kterému náleží. Známe-li poslední dva atributy, avšak neznáme-li přesnou částku (respektive ji nemůžeme všemi potřebnými doklady doložit), použijeme (při respektování zásady významnosti) dohadných účtů, o nichž se sice také účtuje v účtové skupině 38, avšak v rozvaze jsou vykazovány jako pohledávky nebo závazky, tj. odděleně od časového rozlišování, přestože i dohadné účty lze v širším slova smyslu považovat za časové rozlišování.
Příjmy příštích období jsou společně s náklady příštích období a komplexními náklady příštích období aktivní rozvahovou položkou s typicky akruálním charakterem. Nelze si ji tedy představovat příliš konkrétně (jako hmatatelný druh majetku), nicméně přesto jde (v případě příjmů příštích období) o prokazatelně podložený nárok na určitý prospěch (zpravidla peněžní), který je do té míry jistý, že vstoupil do výsledku hospodaření běžného účetního období. Časová a věcná souvislost výnosů právě s tímto obdobím je pochopitelně nezbytná.
Položka "příjmy příštích období" je obsahově tvořena nevyúčtovanými zakázkami, kdy výnos obsahově a věcně souvisí s daným účetním obdobím, avšak související příjem nejenom že nenastal, ale dosud ještě nebyl ani nárokován příslušným vyúčtováním (pohledávkou). Tento typ časového rozlišování má dvojí vliv na výsledek hospodaření:
-
eliminuje dosud zúčtované náklady, které by jinak neměly svůj protipól ve výnosech,
-
do výnosů se zahrnuje i hodnota odvedené práce (přidaná…
