2017.8.1
Pokyn GFŘ D–29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
Ing. Ivana Pilařová
Nahoru1. Úvod
S účinností od 1. 1. 2016 bylo zavedeno Kontrolní hlášení a s ním i ustanovení § 101h ZDPH v podobě vyměření sankcí za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením. Určitou tvrdost především z toho pohledu, že vyměření sankcí se nebylo možné nijak vyhnout, ani jejich výši zmírnit, odstranila novela zákona o DPH s účinností od 29. 7. 2016 v podobě zákona č. 243/2016 Sb., která souvisela především s přijetím nového celního zákona. Do zákona o DPH se dostala nová ustanovení v podobě § 101j a 101k ZDPH, na jejichž základě je plátce za splnění určitých podmínek oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty související s porušením povinností týkajících se kontrolního hlášení.
Podmínky podání žádosti, obsah žádosti a postup, který správce daně uplatní při vyřizování žádosti, je upraven částečně § 101h ZDPH, především ale Pokynem GFŘ D–29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn byl vydán 8. 8. 2016 a k 6. 3. 2017 k němu byl zpracován dodatek, kterým se původní znění Pokynu zpřesňuje a rozšiřuje.
Nahoru2. Rozdělení pokut ve vztahu k podání žádosti
Možnost podání žádosti o prominutí pokuty se nevztahuje na všechny druhy sankcí, ale pouze na pokuty vyměřené bez předložky "do", tedy v "pevné" výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč. Jedná se o následující provinění.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši [§ 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH]:
- b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
- 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
- 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Naopak pokuty ve výši do 50 000 Kč či do 500 000 Kč jsou z možnosti podání žádosti vyňaty, neboť prvek správního uvážení je přítomen již v samém uložení pokuty. Je možné uplatnit pouze opravné prostředky, a to řádné i mimořádné.
Stejně tak není možné podat žádost o prominutí pokuty ve výši 1 000 Kč, kde je aplikován speciální režim jejich vyměření (§ 101j ZDPH).
Ke stejnému datu 29. 7. 2016 došlo také k prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu k odstranění pochybností v kontrolním hlášení z původních pěti kalendářních na pět pracovních dní. Náhradní lhůta pro podání kontrolního hlášení po výzvě v případě, že nebylo kontrolní hlášení vůbec podáno, je však stále pět kalendářních dní.
Nahoru3. Podmínky prominutí pokuty podle zákona o dani z přidané hodnoty
Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu definovanou § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH, a to za těchto podmínek:
-
k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit,
-
správce při posuzování žádosti není vázán návrhem plátce,
-
žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu,
-
podání žádosti o prominutí pokuty má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.
Nahoru4. Pokyn GFŘ D–29 ve vztahu k zákonu a Pokynu GFŘ D–21
Na zmírňující novelu zákona účinnou od 29. 7. 2016 navazuje Pokyn GFŘ D–29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn především vymezuje skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. Pokyn D–29 je speciální ve vztahu k Pokynu D–21, který řeší promíjení příslušenství daně v obecné rovině podle daňového řádu. Použit bude tedy pouze podpůrně.
Nahoru5. Podání žádosti o prominutí pokuty – základní parametry žádosti
Úvodem je třeba připomenout "formální" náležitosti žádosti, které nesmíme opomenout, pokud ji chceme podat:
-
žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, sazebníku, části I, položky 1, bodu 1, písm. c),
-
je možné ji podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. V případě, kdy běh lhůty pro podání žádosti o prominutí pokuty započal před datem 29. července 2016, neskončí běh této lhůty dříve než 3 měsíce od uvedeného data,
-
zákonnou tříměsíční lhůtu pro podání žádosti není možné prodloužit (§ 36 DŘ),
-
žádost je podávána věcně a místně příslušnému správci daně v době podání žádosti.
Nahoru6. Aplikace obecných ustanovení daňového řádu
I v případě podání žádosti tohoto druhu, je třeba aplikovat ustanovení § 259c odst. 2 DŘ. Daňový řád v obecné rovině upravuje vylučující podmínku pro možnost prominutí příslušenství daně v případě, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy. Správce daně posuzuje naplnění této podmínky za tři roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí pokuty.
Konkrétní okruh testovaných osob:
Je-li žadatelem o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení fyzická osoba, bude se naplnění vylučující podmínky zkoumat u:
Je-li žadatelem o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení právnická osoba, bude se naplnění vylučující podmínky zkoumat u:
-
samotné právnické osoby,
-
statutárního orgánu této právnické osoby, tj. všech právnických nebo fyzických osob, které jsou jeho statutárním orgánem nebo jeho členem,
-
u právnických osob, jejichž statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu je nebo byla v předcházejících 3 letech právnická osoba žádající o prominutí nebo její statutární orgán nebo člen jejího statutárního orgánu.
Co se považuje za závažné porušení předpisů
Za závažné porušení předpisů se považuje stav, kdy testovaná osoba naplňuje některou z uvedených situací: