Opravné prostředky

Opravné prostředky

doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

 NahoruPojem

Opravné prostředky představují základní zákonný způsob obrany práv daňového subjektu v daňovém řízení, dávají mu prostor pro návrh na korekci rozhodnutí správce daně.

 NahoruČlenění

Opravné prostředky dělíme na:

• opravné prostředky řádné, které se používají proti rozhodnutí, jež dosud nenabyla právní moci,

• opravné prostředky mimořádné, které mají výjimečný charakter a umožňují korekci pravomocného rozhodnutí. Většina daňových mimořádných opravných prostředků se ale může použít i proti nepravomocnému rozhodnutí.

Opravné prostředky řádné podle § 48 až 53 ZSDP jsou:

1. odvolání (viz Odvolání),

2. stížnost,

3. námitka,

4. reklamace.

Opravné prostředky mimořádné podle § 54 až 56a ZSDP jsou:

1. obnova řízení,

2. přezkoumání daňových rozhodnutí,

3. prominutí daně,

4. opravy zřejmých omylů a nesprávností.

 NahoruKdo je může uplatnit

Opravný prostředek mohou uplatnit nejen daňové subjekty samé, ale proti některým druhům rozhodnutí i další účastníci řízení, kterých se dané rozhodnutí týká. Například proti rozhodnutí o ustanovení zástupce se může odvolat jak ustanovený zástupce, tak i daňový subjekt, kterému byl zástupce tímto rozhodnutím ustanoven. Osobám, které mohou proti rozhodnutí uplatnit opravný prostředek, se takové rozhodnutí vždy doručuje.

Podá-li jeden subjekt proti rozhodnutí opravný prostředek, jsou ostatní zúčastněné subjekty vyzvány k vyjádření, zda se k opravnému prostředku připojí či nikoli. Rozhodnutí o opravném prostředku je potom závazné pro všechny účastníky řízení.

 NahoruPodání

Opravný prostředek lze podat písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě stanovené ZSDP. Tato lhůta nesmí být prodloužena ani navrácena v předešlý stav. A tak v případě, že je lhůta zmeškána, právo zaniká. Velmi důležité je, aby každý opravný prostředek byl zdůvodněn a aby v něm bylo uvedeno, co je požadováno. Podání může být předkladatelem kdykoliv doplněno, a to až do vydání rozhodnutí. Na druhé straně u řádných opravných prostředků platí, že pokud předkladatel své podání vezme zpět, vstoupí tím rozhodnutí okamžitě do právní moci, a znovu již tedy opravný prostředek uplatnit nelze.

 NahoruVýzva k doplnění

Není-li podání opravného prostředku kompletní, tedy chybí-li mu některá z náležitostí, správce daně vyzve daňový subjekt, aby jej doplnil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Protože jde o lhůtu individuální, lze ji prodloužit v jistém rozsahu již samotným podáním žádosti o její prodloužení.

 NahoruZastavení řízení

Má-li správce daně za to, že podání opravného prostředku bylo nepřípustné, řízení o něm zastaví. To přichází v úvahu zejména tehdy, je-li zmeškána lhůta pro podání opravného prostředku nebo podání není učiněno osobou, která je k tomu oprávněna. Rozhodnutí o zastavení řízení v takovém případě musí být odůvodněno a lze se proti němu odvolat.

 NahoruRozhodnutí

Rozhodnutí o opravném prostředku musí být písemné a musí obsahovat odůvodnění, pokud se rozhodnutím zcela nevyhovuje návrhu předkladatele, který podává opravný prostředek. Odůvodnění nemusí obsahovat ani rozhodnutí o prominutí daně. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou (viz Doručování daňovému subjektu). Rozhodnutí, proti kterému nelze podat řádný opravný prostředek, a tím zpravidla rozhodnutí o řádném opravném prostředku je, nabývá právní moci vydáním a jeho účinky nastanou doručením.

 Nahoru1. řádné opravné prostředky

 NahoruPravomocnost

Řádné opravné prostředky se používají proti rozhodnutím, která nenabyla právní moci. Dodejme, že rozhodnutí nabude právní moci právě tehdy, pokud již proti němu nelze uplatnit řádný opravný prostředek. Jestliže byl řádný opravný prostředek platně podán, rozhodnutí nabude právní moci až rozhodnutím příslušného orgánu o tomto opravném prostředku.

 NahoruOdkladný účinek

Rozhodnutí, které nabylo právní moci, je vykonatelné, avšak nejdříve dnem doručení. Podání řádného opravného prostředku, pokud některý daňový zákon nestanoví opak, nemá odkladný účinek. To znamená, že uloženou povinnost je příjemce povinen splnit do konce lhůty stanovené pro příslušný úkon bez ohledu na to, že rozhodnutí ještě není v právní moci. Proto je vždy nutno zvlášť rozhodnout o právní moci rozhodnutí a o jeho vykonatelnosti. Není-li pro daný úkon lhůta stanovena, je rozhodnutí vykonatelné doručením.

 NahoruPoužití opravného prostředku

Proti každému rozhodnutí, jestliže není použití opravných prostředků zakázáno, je možno využít alespoň jeden řádný opravný prostředek, ale zpravidla platí, že jde podat pouze jeden druh řádného opravného prostředku. Proto první, o čem musíme rozhodnout, je to, který druh opravného prostředku uplatníme. Jak jsme již uvedli, řádnými opravnými prostředky v daňovém řízení jsou odvolání, stížnost, námitka a reklamace.

Použití řádných opravných prostředků je odlišné v jednotlivých fázích řízení:

• přípravné řízení (úkony před vyměřením daně) → námitka,

• vyměřovací řízení → odvolání,

• placení a evidence daní → reklamace,

• vymáhací a zajišťovací řízení → námitka.

Skutečnost ale není tak jednoduchá, proti některým typům rozhodnutí lze podat odvolání, i když jde o rozhodnutí v přípravném řízení nebo třeba ve vymáhacím řízení. Např. lze podat odvolání proti výzvě před daňovou exekucí. Pak je odvolání rozhodně vhodnějším opravným prostředkem.

 NahoruOdvolání

Základním řádným opravným prostředkem je odvolání ; jeho hlavní uplatnění je proti platebnímu výměru. Je to také jediný řádný opravný prostředek, o němž zpravidla rozhoduje správce daně vyššího stupně. Zabýváme se jím v samostatném hesle.

 NahoruStížnost

Stížnost je opravným prostředkem, který umožňuje obranu práv poplatníka v těch případech, kdy za něj stanoví a odvádí daň plátce, jenž mu vyplácí příjem. Používá se jen u daní z příjmů, a to u těch výběrů daně, kdy je v daňovém řízení přímým daňovým subjektem, který daň odvádí a ze zákona odpovídá za správnost jejího stanovení a včasnost zaplacení, plátce daně. Na základě podání stížnosti se poplatník stává přímým účastníkem daňového řízení. Stížnost tedy lze uplatnit u srážkové daně a u záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

 NahoruŽádost o vysvětlení

Pokud poplatník nesouhlasí se srážkou daně nebo zálohou na daň, kterou mu srazil plátce, anebo má v tomto smyslu jakékoli pochybnosti, musí se nejprve do 60 dnů od provedení srážky obrátit s odůvodněnou žádostí o vysvětlení na plátce daně; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Den, kdy ke srážce došlo, nemusí být rozhodně totožný s dnem, kdy se poplatník o výši srážky daně nebo zálohy na ni dozvěděl. Proto je také tato lhůta poměrně dlouhá, aby se tato nerovnost mohla vyrovnat; i tak v některých případech nestačí.

Zákon o správě daní a poplatků neřeší situaci, kdy plátce daně svoji povinnost podat vysvětlení nesplní. Zákon ani nestanoví sankci za nesplnění této povinnosti, správce daně však za porušení nepeněžité povinnosti může plátci daně uložit pokutu. A tak se může stát, že poplatník, marně čekající na vysvětlení plátce, se dostane do patové situace, kdy mu je nespolupracujícím plátcem daně znemožněn další postup směřující k obraně jeho práv.

Pokud plátce nepodá v zákonné lhůtě vysvětlení, může poplatník zkusit podat stížnost, je ovšem na správci daně, zda ji přijme či nikoli. I když to zákon nestanoví, je vhodné žádost o vysvětlení podat písemně a nechat si potvrdit její přijetí. Stejně by měl postupovat i plátce, když vysvětlení podává.

Jestliže plátce daně vysvětlení podá a poplatník s ním nesouhlasí, může podat stížnost správci daně místně příslušnému plátci daně, a to do 30 dnů ode dne, kdy obdržel vysvětlení plátce daně. Tento správce daně rozhodne ve věci a rozhodnutí doručí jak poplatníkovi, tak i plátci. Rozhodnutí o stížnosti musí být vždy zdůvodněno. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání jak poplatník, tak i plátce daně, a to shodně do 30 dnů od doručení rozhodnutí.

 NahoruNámitka

Námitka je základním typem řádného opravného prostředku proti úkonům předcházejícím vyměření daně (uložení další záznamní povinnosti atd.) a v průběhu vymáhacího a zajišťovacího řízení. Námitka se používá nejen proti rozhodnutím, ale i proti jednotlivým úkonům pracovníka správce daně. Námitku lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se daňový subjekt dozvěděl o jednotlivém úkonu, proti kterému namítá.

 NahoruŘízení o námitce

Námitka musí mít konkrétní obsah a její podání je nutné vždy zdůvodnit. Podává se tomu správci daně, proti jehož úkonu námitka směřuje; tento správce daně, resp. její vedoucí pracovník, o ní také rozhodne. Rozhodnutí o námitce musí být vždy zdůvodněno, pokud se předkladateli zcela nevyhovuje. Proti zamítnutí námitky se nelze odvolat. Podaná námitka nemá vliv na pokračování dalšího řízení.

 NahoruOdvolání místo námitky

V určitých případech může být námitka nahrazena odvoláním, pokud ho u jednotlivých úkonů zákon výslovně připouští. V rámci vymáhacího a zajišťovacího řízení lze podat odvolání především proti těmto druhům rozhodnutí a dalším úkonům správce daně:

• zajišťovacímu příkazu,

• rozhodnutí o uplatnění zástavního práva (zástavnímu příkazu),

• výzvě před daňovou exekucí,

• exekučnímu příkazu, kterému nepředcházela výzva před daňovou exekucí.

S výjimkou zajišťovacího příkazu, proti kterému se lze odvolat v základní lhůtě pro odvolání, pro všechna další výše uvedená odvolání platí, že je lze podat v poměrně krátké lhůtě do 15 dnů od doručení.

 NahoruDalší typy námitek

Poněkud jiný význam mají tyto námitky (v těchto případech nejde o opravný prostředek):

• námitka proti znění protokolu,

• námitka v průběhu daňové kontroly,

• námitka podjatosti pracovníka správce daně.

O námitce proti znění protokolu rozhoduje pracovník, který vede ústní jednání a sepisuje protokol, a to před podpisem protokolu. Tuto námitku musí pracovník správce daně do protokolu zaznamenat stejně jako své rozhodnutí o ní.

O námitce proti postupu nebo úkonu pracovníka správce daně v průběhu daňové kontroly rozhoduje pracovník bezprostředně nadřízený pracovníkovi, proti jehož postupu se námitka podává; o námitce proti postupu člena kontrolní skupiny rozhoduje vedoucí této kontrolní skupiny.

O námitce podjatosti pracovníka správce daně rozhoduje bez ohledu na počet mezistupňů vždy vedoucí pracovník správce daně. O námitce podjatosti tohoto vedoucího pracovníka rozhoduje vedoucí pracovník nadřízeného správce daně.

 NahoruReklamace

Reklamaci lze podat proti jakémukoliv úkonu při placení a evidenci daní, a to do 30 dnů ode dne, kdy se daňový dlužník dozvěděl o napadeném úkonu (např. ode dne doručení oznámení o převedení přeplatku na dani).

 NahoruNáhrada odvoláním

Obdobně jako ve vymáhacím řízení se někdy místo námitky používá odvolání, i při placení a evidenci daní dostane v některých případech přednost odvolání před reklamací. Jde o následující úkony správce daně:

• úhrada platby na jiné dani, než jakou daňový dlužník určil,

• platební výměr, kterým se předepisuje penále,

• rozhodnutí, jímž správce daně osvědčuje, že pominuly podmínky, za kterých povolil prominutí daňového nedoplatku,

• rozhodnutí o stanovení záloh jinak,

• rozhodnutí o stanovení lhůt pro odvod srážkové daně a zajištění daně jinak.

Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat v základní lhůtě pro odvolání s výjimkou platebního výměru, kterým se předepisuje penále, u kterého je lhůta pro odvolání o jeden den kratší, tj. je stanovena na 30 dnů od doručení.

 Nahoru2. mimořádné opravné prostředky

 NahoruMimořádné opravné prostředky

Mimořádné opravné prostředky jsou určeny především ke korekci pravomocných rozhodnutí. Jde zpravidla o spíše ojedinělé řešení problémů, které vyvstaly až poté, co rozhodnutí nabylo právní moci. Mimořádné opravné prostředky mohou (až na jednu výjimku) současně korigovat i rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci. Zahájení řízení může být iniciováno jak příjemcem rozhodnutí, tak i správcem daně. V zásadě platí, že mohou být použity v rámci lhůty pro vyměření daně, tj. v poměrně dlouhém časovém úseku poté, co se rozhodnutí stalo pravomocným. Kratší lhůta je stanovena pouze u přezkoumání daňového rozhodnutí (viz dále).