dnes je 21.11.2024

Input:

Opravné prostředky

3.9.2008, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 25 minut

Opravné prostředky

doc. Ing. Alena Vančurová, Ph.D.

Pojem

Opravné prostředky představují základní zákonný způsob obrany práv daňového subjektu v daňovém řízení, dávají mu prostor pro návrh na korekci rozhodnutí správce daně.

Členění

Opravné prostředky dělíme na:

  • opravné prostředky řádné, které se používají proti rozhodnutí, jež dosud nenabyla právní moci,

  • opravné prostředky mimořádné, které mají výjimečný charakter a umožňují korekci pravomocného rozhodnutí. Většina daňových mimořádných opravných prostředků se ale může použít i proti nepravomocnému rozhodnutí.

Opravné prostředky řádné podle § 48 až 53 ZSDP jsou:

  1. odvolání (viz Odvolání),

  2. stížnost,

  3. námitka,

  4. reklamace.

Opravné prostředky mimořádné podle § 54 až 56a ZSDP jsou:

  1. obnova řízení,

  2. přezkoumání daňových rozhodnutí,

  3. prominutí daně,

  4. opravy zřejmých omylů a nesprávností.

Kdo je může uplatnit

Opravný prostředek mohou uplatnit nejen daňové subjekty samé, ale proti některým druhům rozhodnutí i další účastníci řízení, kterých se dané rozhodnutí týká. Například proti rozhodnutí o ustanovení zástupce se může odvolat jak ustanovený zástupce, tak i daňový subjekt, kterému byl zástupce tímto rozhodnutím ustanoven. Osobám, které mohou proti rozhodnutí uplatnit opravný prostředek, se takové rozhodnutí vždy doručuje.

Podá-li jeden subjekt proti rozhodnutí opravný prostředek, jsou ostatní zúčastněné subjekty vyzvány k vyjádření, zda se k opravnému prostředku připojí či nikoli. Rozhodnutí o opravném prostředku je potom závazné pro všechny účastníky řízení.

Připojíte-li se k podání opravného prostředku, můžete v odůvodnění vyjasnit své stanovisko a předložit nebo navrhnout důkazní prostředky a rovněž navrhnout výrok, tj. uvést, jakým způsobem chcete, aby bylo rozhodnutí změněno, anebo uvést, že má být zrušeno. Ať se připojíte či nikoli, rozhodnutí o tomto opravném prostředku bude stejně účinné i pro vás; pokud nebude zcela zamítnuto, bude vždy představovat zásah do vašich práv nebo povinností.

Podání

Opravný prostředek lze podat písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě stanovené ZSDP. Tato lhůta nesmí být prodloužena ani navrácena v předešlý stav. A tak v případě, že je lhůta zmeškána, právo zaniká. Velmi důležité je, aby každý opravný prostředek byl zdůvodněn a aby v něm bylo uvedeno, co je požadováno. Podání může být předkladatelem kdykoliv doplněno, a to až do vydání rozhodnutí. Na druhé straně u řádných opravných prostředků platí, že pokud předkladatel své podání vezme zpět, vstoupí tím rozhodnutí okamžitě do právní moci, a znovu již tedy opravný prostředek uplatnit nelze.

Podání řádného opravného prostředku a jeho následné zpětvzetí je cestou k tomu, aby rozhodnutí co nejdříve vstoupilo do právní moci.

Výzva k doplnění

Není-li podání opravného prostředku kompletní, tedy chybí-li mu některá z náležitostí, správce daně vyzve daňový subjekt, aby jej doplnil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Protože jde o lhůtu individuální, lze ji prodloužit v jistém rozsahu již samotným podáním žádosti o její prodloužení.

Jednatel společnosti Marta připravil odvolání, které se týkalo ustanovení zástupce. V odvolání byly určité nejasnosti související s identifikací daňového subjektu, neboť probíhalo současně řízení směřující ke změně sídla i daňové registrace. Proto finanční úřad vyzval společnost k doplnění odvolání a stanovil přiměřenou lhůtu pro vyřízení. Jednatel společnosti může podat žádost o prodloužení lhůty pro odstranění nejasností. Žádost samozřejmě musí být řádně odůvodněna.

Zastavení řízení

Má-li správce daně za to, že podání opravného prostředku bylo nepřípustné, řízení o něm zastaví. To přichází v úvahu zejména tehdy, je-li zmeškána lhůta pro podání opravného prostředku nebo podání není učiněno osobou, která je k tomu oprávněna. Rozhodnutí o zastavení řízení v takovém případě musí být odůvodněno a lze se proti němu odvolat.

Rozhodnutí

Rozhodnutí o opravném prostředku musí být písemné a musí obsahovat odůvodnění, pokud se rozhodnutím zcela nevyhovuje návrhu předkladatele, který podává opravný prostředek. Odůvodnění nemusí obsahovat ani rozhodnutí o prominutí daně. Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou (viz Doručování daňovému subjektu). Rozhodnutí, proti kterému nelze podat řádný opravný prostředek, a tím zpravidla rozhodnutí o řádném opravném prostředku je, nabývá právní moci vydáním a jeho účinky nastanou doručením.

1. řádné opravné prostředky

Pravomocnost

Řádné opravné prostředky se používají proti rozhodnutím, která nenabyla právní moci. Dodejme, že rozhodnutí nabude právní moci právě tehdy, pokud již proti němu nelze uplatnit řádný opravný prostředek. Jestliže byl řádný opravný prostředek platně podán, rozhodnutí nabude právní moci až rozhodnutím příslušného orgánu o tomto opravném prostředku.

Odkladný účinek

Rozhodnutí, které nabylo právní moci, je vykonatelné, avšak nejdříve dnem doručení. Podání řádného opravného prostředku, pokud některý daňový zákon nestanoví opak, nemá odkladný účinek. To znamená, že uloženou povinnost je příjemce povinen splnit do konce lhůty stanovené pro příslušný úkon bez ohledu na to, že rozhodnutí ještě není v právní moci. Proto je vždy nutno zvlášť rozhodnout o právní moci rozhodnutí a o jeho vykonatelnosti. Není-li pro daný úkon lhůta stanovena, je rozhodnutí vykonatelné doručením.

Na základě výsledků daňové kontroly obdržela společnost dodatečný platební výměr, podle kterého má uhradit DPH ve výši 190 000 Kč, protože finanční úřad nesouhlasí s uplatněním této částky v přijatých zdanitelných plněních (dodavatel je tzv. nekontaktní osobou). Společnost s tímto rozhodnutím nesouhlasí, neboť zboží za 1 mil. Kč (a DPH ve výši 190 000 Kč) bylo nakoupeno a zaplaceno. Proto podává řádný opravný prostředek - odvolání.

Dodatečný platební výměr dosud nenabyl právní moci, přesto je daňový subjekt povinen daň na základě dodatečného platebního výměru do 30 dnů od doručení uhradit.

Použití opravných prostředků je výhradně v dispozici daňového subjektu nebo přesněji příjemce rozhodnutí. Správce daně nemůže za žádných okolností z moci úřední zahájit řízení o řádném opravném prostředku.

Použití opravného prostředku

Proti každému rozhodnutí, jestliže není použití opravných prostředků zakázáno, je možno využít alespoň jeden řádný opravný prostředek, ale zpravidla platí, že jde podat pouze jeden druh řádného opravného prostředku. Proto první, o čem musíme rozhodnout, je to, který druh opravného prostředku uplatníme. Jak jsme již uvedli, řádnými opravnými prostředky v daňovém řízení jsou odvolání, stížnost, námitka a reklamace.

Použití řádných opravných prostředků je odlišné v jednotlivých fázích řízení:

  • přípravné řízení (úkony před vyměřením daně) → námitka,

  • vyměřovací řízení → odvolání,

  • placení a evidence daní → reklamace,

  • vymáhací a zajišťovací řízení → námitka.

Skutečnost ale není tak jednoduchá, proti některým typům rozhodnutí lze podat odvolání, i když jde o rozhodnutí v přípravném řízení nebo třeba ve vymáhacím řízení. Např. lze podat odvolání proti výzvě před daňovou exekucí. Pak je odvolání rozhodně vhodnějším opravným prostředkem.

Pokud máte obavy, že nejste schopni správně rozhodnout o tom, který z řádných opravných prostředků máte použít, nezoufejte. Je-li z podání zřejmé, co požadujete a především proti kterému rozhodnutí protestujete, správce daně v případě, že zvolíte nepřípustnou formu opravného prostředku, nemůže bez dalšího řízení zastavit. Je povinen sám určit správnou formu opravného prostředku a vyzvat předkladatele, aby podání doplnil.

Společnost měla problémy s identifikací jednotlivých daňových plateb a jejich evidencí. Na místně příslušném finančním úřadě podala řádný opravný prostředek, ve kterém se domáhala formou námitky nápravy v evidenci na svém osobním účtu. I když byl formálně zvolen nesprávný druh řádného opravného prostředku, z podání bylo naprosto zřejmé, že jde o reklamaci, a jako taková byla správcem daně vyřízena.

Na druhé straně je podání opravného prostředku poměrně složitá právní záležitost a na jeho kvalitě, především vhodném a korektním odůvodnění, značně závisí pravděpodobnost úspěchu. Proto by ve složitějších případech jeho podání mělo být konzultováno s odborníkem a vždy velmi pečlivě zpracováno.

Odvolání

Základním řádným opravným prostředkem je odvolání ; jeho hlavní uplatnění je proti platebnímu výměru. Je to také jediný řádný opravný prostředek, o němž zpravidla rozhoduje správce daně vyššího stupně. Zabýváme se jím v samostatném hesle.

Stížnost

Stížnost je opravným prostředkem, který umožňuje obranu práv poplatníka v těch případech, kdy za něj stanoví a odvádí daň plátce, jenž mu vyplácí příjem. Používá se jen u daní z příjmů, a to u těch výběrů daně, kdy je v daňovém řízení přímým daňovým subjektem, který daň odvádí a ze zákona odpovídá za správnost jejího stanovení a včasnost zaplacení, plátce daně. Na základě podání stížnosti se poplatník stává přímým účastníkem daňového řízení. Stížnost tedy lze uplatnit u srážkové daně a u záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Žádost o vysvětlení

Pokud poplatník nesouhlasí se srážkou daně nebo zálohou na daň, kterou mu srazil plátce, anebo má v tomto smyslu jakékoli pochybnosti, musí se nejprve do 60 dnů od provedení srážky obrátit s odůvodněnou žádostí o vysvětlení na plátce daně; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. Den, kdy ke srážce došlo, nemusí být rozhodně totožný s dnem, kdy se poplatník o výši srážky daně nebo zálohy na ni dozvěděl. Proto je také tato lhůta poměrně dlouhá, aby se tato nerovnost mohla vyrovnat; i tak v některých případech nestačí.

Uvedený mezistupeň má zamezit zbytečnému nárůstu přímých administrativních nákladů. Poplatník se proto musí nejprve pokusit problém vyřešit s plátcem daně (bez součinnosti správce daně). Plátce daně je povinen do 30 dnů od doručení žádosti písemně podat toto vysvětlení; uzná-li, že udělal chybu, musí ji v této lhůtě také odstranit, tj. rozdíl poplatníkovi uhradit. Ačkoli v tomto případě není nařízena písemná forma podání žádosti, lze jen doporučit, aby písemně podána byla. Poplatník by si měl pokud možno i dát si potvrdit převzetí žádosti plátcem.

Zákon o správě daní a poplatků neřeší situaci, kdy plátce daně svoji povinnost podat vysvětlení nesplní. Zákon ani nestanoví sankci za nesplnění této povinnosti, správce daně však za porušení nepeněžité povinnosti může plátci daně uložit pokutu. A tak se může stát, že poplatník, marně čekající na vysvětlení plátce, se dostane do patové situace, kdy mu je nespolupracujícím plátcem daně znemožněn další postup směřující k obraně jeho práv.

Pokud plátce nepodá v zákonné lhůtě vysvětlení, může poplatník zkusit podat stížnost, je ovšem na správci daně, zda ji přijme či nikoli. I když to zákon nestanoví, je vhodné žádost o vysvětlení podat písemně a nechat si potvrdit její přijetí. Stejně by měl postupovat i plátce, když vysvětlení podává.

Jestliže plátce daně vysvětlení podá a poplatník s ním nesouhlasí, může podat stížnost správci daně místně příslušnému plátci daně, a to do 30 dnů ode dne, kdy obdržel vysvětlení plátce daně. Tento správce daně rozhodne ve věci a rozhodnutí doručí jak poplatníkovi, tak i plátci. Rozhodnutí o stížnosti musí být vždy zdůvodněno. Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání jak poplatník, tak i plátce daně, a to shodně do 30 dnů od doručení rozhodnutí.

Pan Nováček zpracoval pro časopis Rodinné radosti článek o výchově dětí. Nesouhlasí však se způsobem provedení srážkové daně. S paní účetní se mu nepodařilo nápravu vyjednat, přestože oficiálně požádal o vysvětlení. Proto podal stížnost na finanční úřad; jen tak se může domoci svých práv, když byly chybně provedenou srážkou zkráceny jeho příjmy.

Námitka

Námitka je základním typem řádného opravného prostředku proti úkonům předcházejícím vyměření daně (uložení další záznamní povinnosti atd.) a v průběhu vymáhacího a zajišťovacího řízení. Námitka se používá nejen proti rozhodnutím, ale i proti jednotlivým úkonům pracovníka správce daně. Námitku lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se daňový subjekt dozvěděl o jednotlivém úkonu, proti kterému namítá.

Tento den nemusí být přitom totožný ani s dnem, kdy byl úkon učiněn, ani s dnem doručení, protože je pochopitelné, že každý úkon správce daně se nedoručuje. Jde o lhůtu subjektivní, někdy bude třeba, aby daňový subjekt doložil den zjištění.

Řízení o námitce

Námitka musí mít konkrétní obsah a její podání je nutné vždy zdůvodnit. Podává se tomu správci daně, proti jehož úkonu námitka směřuje; tento správce daně, resp. její vedoucí pracovník, o ní také rozhodne. Rozhodnutí o námitce musí být vždy zdůvodněno, pokud se předkladateli zcela nevyhovuje. Proti zamítnutí námitky se nelze odvolat. Podaná námitka nemá vliv na pokračování dalšího řízení.

Odvolání místo námitky

V určitých případech může být námitka nahrazena odvoláním, pokud ho u jednotlivých úkonů zákon výslovně připouští. V rámci vymáhacího a zajišťovacího řízení lze podat odvolání především proti těmto druhům rozhodnutí a dalším úkonům správce daně:

  • zajišťovacímu příkazu,

  • rozhodnutí o uplatnění zástavního práva (zástavnímu příkazu),

  • výzvě před daňovou exekucí,

  • exekučnímu příkazu, kterému nepředcházela výzva před daňovou exekucí.

S výjimkou zajišťovacího příkazu, proti kterému se lze odvolat v základní lhůtě pro odvolání, pro všechna další výše uvedená odvolání platí, že je lze podat v poměrně krátké lhůtě do 15 dnů od doručení.

Lze-li podat odvolání, mělo by dostat přednost, protože je to opravný prostředek, v němž zpravidla rozhoduje nadřízený orgán, tj. nechce-li finanční úřad vyhovět, musí odvolání postoupit finančnímu ředitelství, které o něm rozhodne.

Další typy námitek

Poněkud jiný význam mají tyto námitky (v těchto případech nejde o opravný prostředek):

  • námitka proti znění protokolu,

  • námitka v průběhu daňové kontroly,

  • námitka podjatosti pracovníka správce daně.

O námitce proti znění protokolu rozhoduje pracovník, který vede ústní jednání a sepisuje protokol, a to před podpisem protokolu. Tuto námitku musí pracovník správce daně do protokolu zaznamenat stejně jako své rozhodnutí o ní.

O námitce proti postupu nebo úkonu pracovníka správce daně v průběhu daňové kontroly rozhoduje pracovník bezprostředně nadřízený pracovníkovi, proti jehož postupu se námitka podává; o námitce proti postupu člena kontrolní skupiny rozhoduje vedoucí této kontrolní skupiny.

O námitce podjatosti pracovníka správce daně rozhoduje bez ohledu na počet mezistupňů vždy vedoucí pracovník správce daně. O námitce podjatosti tohoto vedoucího pracovníka rozhoduje vedoucí pracovník nadřízeného správce daně.

Pan Silný je rázný muž a ve své restauraci si vždy umí zjednat pořádek. S mužem paní Bílé měl již několikrát problémy, proto nebylo divu, že když pracovnice místně příslušného finančního úřadu paní Bílá prováděla daňovou kontrolu, vzniklo určité napětí a následovaly konflikty. Pan Silný se domnívá, že paní Bílá je podjatá, proto podal námitku, o které rozhodne její nadřízený - v praxi to znamená: buď bude paní Bílá v kontrole pokračovat, nebo ji provede jiný pracovník finančního úřadu.

Reklamace

Reklamaci lze podat proti jakémukoliv úkonu při placení a evidenci daní, a to do 30 dnů ode dne, kdy se daňový dlužník dozvěděl o napadeném úkonu (např. ode dne doručení oznámení o převedení přeplatku na dani).

Společnost Beta, a.s., požádala na základě řádně podaného daňového přiznání za zdaňovací období 2007 o vrácení vzniklého přeplatku na firemní účet. Žádost byla podána 27. června 2008. Správce daně sdělil jednateli společnosti, že žádný přeplatek v zákonném termínu pro podání daňového přiznání (tj. k 30. červnu 2008) není vykazován, a tak nebude žádná částka vrácena.

S tímto rozhodnutím společnost Beta nesouhlasí a podává reklamaci, neboť se oprávněně domnívá, že došlo k pochybení v evidenci u správce daně. Pokud by této reklamaci bylo vyhověno, pak půjde o přeplatek zaviněný správcem daně a daňovému subjektu bude náležet úrok z prodlení za období od posledního dne lhůty, ve které měl být přeplatek vrácen.

Stejně jako podaná námitka ani reklamace nemá odkladný účinek proti napadenému úkonu. Rozhodnutí o reklamaci musí být zdůvodněno a nelze se proti němu odvolat.

Náhrada odvoláním

Obdobně jako ve vymáhacím řízení se někdy místo námitky používá odvolání, i při placení a evidenci daní dostane v některých případech přednost odvolání před reklamací. Jde o následující úkony správce daně:

  • úhrada platby na jiné dani, než jakou daňový dlužník určil,

  • platební výměr, kterým se předepisuje penále,

  • rozhodnutí, jímž správce daně osvědčuje, že pominuly podmínky, za kterých povolil prominutí daňového nedoplatku,

  • rozhodnutí o stanovení záloh jinak,

  • rozhodnutí o stanovení lhůt pro odvod srážkové daně a zajištění daně jinak.

Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat v základní lhůtě pro odvolání s výjimkou platebního výměru, kterým se předepisuje penále, u kterého je lhůta pro odvolání o jeden den kratší, tj. je stanovena na 30 dnů od doručení.

2. mimořádné opravné prostředky

Mimořádné opravné prostředky

Mimořádné opravné prostředky jsou určeny především ke korekci pravomocných rozhodnutí. Jde zpravidla o spíše ojedinělé řešení problémů, které vyvstaly až poté, co rozhodnutí nabylo právní moci. Mimořádné opravné prostředky mohou (až na jednu výjimku) současně korigovat i rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci. Zahájení řízení může být iniciováno jak příjemcem rozhodnutí, tak i správcem daně. V zásadě platí, že mohou být použity v rámci lhůty pro vyměření daně, tj. v poměrně dlouhém časovém úseku poté, co se rozhodnutí stalo pravomocným. Kratší lhůta je stanovena pouze u přezkoumání daňového rozhodnutí (viz dále).

Rozhodnutí bylo vydáno v určitém časovém okamžiku, který vymezil jeho právní rámec i posuzování skutečnosti, a proto se při

Nahrávám...
Nahrávám...