Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
-
Pokyn GFŘ D-59
Popis operace:
Účtování o nákladech příštích období je pravděpodobně nejznámějším typem časového rozlišování, a to především z důvodu využití při leasingu u leasingového nájemce.
Náklady příštích období jsou aktiva, která představují výdaje běžného účetního období (popř. výdaje minulých účetních období), jež ovšem budou moci ovlivnit výsledek hospodaření jako náklady až v příštích obdobích. Jedná se přitom vždy o výdaje týkající se konkrétních jednotlivých nákladových účtů, například náklady na nájemné a pachtovné placené předem, náklady na předplatné zaplacené předem, náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, apod. Náklady příštích období se zúčtovávají na příslušný účet v tom účetním období, s nímž tyto rozlišené náklady věcně a časově souvisejí.
Účtování o nákladech příštích období je tedy spojeno s platbou předem. Platbu předem lze také charakterizovat jako zaplacenou zálohu a v českém prostředí se způsob zaúčtování a vykázání odvíjí od smluvního ujednání a také často formálně od toho, zda v souvislosti s danou transakcí byla přijata zálohová faktura či nikoliv. Pro vykázání nákladů příštích období je zpravidla ze smlouvy, popř. z jiných okolností, jednoznačně známý titul časového rozlišení, částka i období, kterého se týká. Tím se účtování o nákladech příštích období liší od podstaty poskytnuté zálohy. Zároveň je vhodné uvědomit si i odlišnost od účtování o dohadných položkách, při němž neznáme přesně částku, o které se účtuje.
Analytické účty:
Účet nákladů příštích období by měl být analyticky členěn podle jednotlivých věcných titulů časového rozlišení. Tím se má na mysli, že musí být odděleně evidován každý jednotlivý případ časového rozlišování.
Účetní doklady:
O vzniku nákladů příštích období se účtuje zpravidla souvztažně s výdajem peněžních prostředků, a tedy podle příslušného výdajového pokladního dokladu, resp. bankovního výpisu. Zúčtování nákladů příštích období do…