Mzda a její zdanění

Mzda a její zdanění

Ing. Růžena Klímová

I. část – Pojem mzda a její části, náhrada mzdy, zdanitelný příjem, příjmy od daně osvobozené

Mzda

Od hrubé mzdy je nutné odlišit zdanitelný příjem zaměstnance. Za zdanitelný příjem zaměstnance se považuje příjem peněžní i nepeněžní uvedený v § 6 ZDP, který není od daně osvobozen. Není podstatné, zda ho zaměstnavatel vyplácí z nákladů nebo ze zisku. Zdanitelným příjmem zaměstnance je například příjem spočívající v cenovém rozdílu, respektive zvýhodnění za služby nebo výrobky poskytnuté zaměstnanci (rozdíl mezi cenou poskytnutou a cenou obvyklou). Patří sem i služební vozidlo určené i pro osobní spotřebu. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, musí se o tuto daň zvýšit. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely daňové rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem."

Mzda jako peněžité plnění za práci se obvykle skládá z jednotlivých částí. Zpravidla se jedná:

• o základní mzdu,

• o osobní ohodnocení,

• o prémie,

• o mzdu za práci přesčas,

• o příplatky za práci přesčas,

• o příplatky za práci ve svátek,

• o příplatky za práci v sobotu a neděli,

• o příplatky za práci v noci,

• o příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

• o příplatky za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví,

• o odměnu za pracovní pohotovost,

• o jiné (fakultativní) příplatky podle rozhodnutí zaměstnavatele,

• o mimořádné odměny,

• odstupné, odbytné, odchodné,

• jubilejní odměny,

• stabilizační odměny,

• náborové příspěvky,

• peněžité vyrovnání v souvislosti s konkurenční doložkou.

Příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví jsou obligatorní. Ostatní příplatky může zaměstnavatel poskytovat podle svého rozhodnutí.

Odměna za pracovní pohotovost

Byla-li se zaměstnancem sjednána pracovní pohotovost, přísluší za dobu pracovní pohotovosti zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Dojde-li k výkonu práce, pohotovost se přerušuje. Zpravidla se jedná o práci přesčas.

Překážky v práci a jejich placení – náhrada mzdy

Od mzdy za práci je nutné odlišit náhrady mzdy, které zaměstnavatel poskytuje při překážkách v práci. Překážky vznikají jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele, přičemž obě skupiny překážek členíme na placené a neplacené. Zvláštním druhem překážek v práci je stávka a výluka.

Překážky na straně zaměstnance:

a) důležité osobní překážky v práci,

b) překážky z důvodu obecného zájmu,

c) jiné případy překážek v práci – například stávka.

Důležité osobní překážky v práci:

• pracovní neschopnost (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od ÚSSZ),

• karanténa a izolace (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od ÚSSZ),

• ošetřovné náleží zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodu:

a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona č. 187/2006 Sb., porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená pod písmeny a) a b) žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

• mateřská dovolená,

• rodičovská dovolená,

• otcovská dovolená,

• dlouhodobá péče (dlouhodobé ošetřovné),

• jiné důležité osobní překážky v práci. Jejich výčet je uveden v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jedná se o překážky při ošetření nebo vyšetření, přerušení dopravního provozu, svatbě, narození dítěte, atd. U některých se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy, u jiných bez náhrady mzdy.

Překážky z důvodu obecného zájmu – §§ 200 až 205 ZP

Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Výkon veřejné funkce (§ 201 ZP)

(1) Výkonem veřejné funkce se pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je

a) vymezena funkčním nebo časovým obdobím a

b) obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů.

(2) Výkonem veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího.

(3) Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může být z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce, nestanoví-li jiný právní předpis jiný rozsah uvolnění.

Výkon občanské povinnosti (§ 202 ZP)

O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 ZP)

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví zákoník práce nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců,

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu^,

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

e) k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

f) k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti; přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Kratší části jednotlivých směn, ve kterých bylo poskytnuto pracovní volno, se sčítají,

g) k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

h) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a ZP pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce,

i) k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

j) k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

k) k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

l) k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (§ 203a ZP)

(1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

(2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu je odvozena od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, a ve kterém se poskytuje pracovní volno. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši průměrného výdělku, nejvýše však 259,30 Kč za hodinu v roce 2025 (viz sdělení MPSV č. 412/2024 Sb.).

(3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost příslušná územní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

Pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 ZP)

(1) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti.

(2) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

(3) Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností podle odstavce 1 hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 ZP)

Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Překážky na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 ZP):

• prostoj – náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci,

• přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy – pokud nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku,

• jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele – přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se nejedná o konto pracovní doby,

• dočasné omezení odbytu – přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud je to dohodnuto s odborovou organizací. U zaměstnavatelů, kde odborová organizace nepůsobí, je možné stanovit vnitřním předpisem snížení náhrady mzdy až na 60 % průměrného výdělku.

Dovolená a náhrada mzdy za dovolenou

Dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce právo na:

• dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část,

• dodatkovou dovolenou.

Odstupné a peněžité vyrovnání

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší odstupné podle § 67 ZP. Od 1. 1. 2012 náleží odstupné v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Trvá-li pracovní poměr méně než 1 rok, nárokové odstupné činí jeden měsíční průměrný výdělek. Trvá-li pracovní poměr alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, nárokové odstupné činí 2 průměrné měsíční výdělky. Trvá-li pracovní poměr alespoň dva roky, náleží zaměstnanci odstupné alespoň ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků. Jedná-li se o výpověď podle § 52 písm. d) ZP a zaměstnavatel se zcela nezprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 ZP, náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která odpovídá délce výpovědní doby.

Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí dohody závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (viz § 310 ZP). Pokud pracovní poměr končí např. k 30. 6. kalendářního roku a je sjednána konkurenční doložka, pak finanční vyrovnání náleží od 1. 7. kalendářního roku a je splatné poprvé dne 1. 8. kalendářního roku nebo později – zpravidla ve výplatních termínech zaměstnavatele. Tato skutečnost je důležitá pro výpočet finančního vyrovnání z průměrného výdělku – v daném případě je legitimní průměrný výdělek k 1. 7. kalendářního roku (rozhodné období II. čtvrtletí kalendářního roku).

Výnosy z kapitálových podílů

Zvláštní kategorií příjmů zaměstnance jsou výnosy z kapitálových podílů – akcií, obligací. Tyto příjmy jsou zdaňovány samostatně jako příjmy z kapitálového majetku srážkovou daní podle ZDP.

Dividendy a tantiémy

Dividenda (příjem z kapitálového majetku – § 8 ZDP) je peněžité plnění akciové společnosti vyplácené akcionářům (majitelům akcií) podle rozhodnutí valné hromady.

Dividenda není vyplácena ve výši, v jaké o ní bylo rozhodnuto, ale zdaňuje se zvláštní sazbou daně ve výši 15 % z dividendového příjmu podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP. Plátcem daně je společnost.

Členům představenstva může být mimo odměnu za výkon funkce poskytnut také podíl na zisku (tantiéma). V tomto případě se nejedná o příjem fyzické osoby z kapitálového majetku, protože tantiéma neplyne z majetkového podílu na společnosti. Tantiéma se zdaňuje daní z příjmů podle § 6 ZDP stejně jako odměna člena představenstva [§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP]. Toto plnění podléhá odvodům zdravotního pojištění a od 1. 1. 2012 i odvodům na sociální zabezpečení.

Daňová účinnost

Tantiéma není daňovým výdajem (nákladem) v souladu s § 25 odst. 1 písm. d) ZDP, ale pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, je nákladem podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP.

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, nejsou zahrnovány do hrubé mzdy. Jedná se o příjmy podle § 4 ZDP:

• náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti poskytnutá podle § 192 ZP, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, stipendia poskytovaná z prostředků státního rozpočtu, pravidelně vyplácené důchody z důchodového pojištění až do výše třicetišestinásobku minimální mzdy za rok, tj. v roce 2025 do limitu 748 800 Kč.

• nezdanitelné jsou i náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku.

Od daně jsou osvobozeny též příjmy podle § 6 odst. 9 ZDP. Jedná se o tyto příjmy:

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní) poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin,

Podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP je osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu poskytnutého zaměstnavatelem bývalým zaměstnancům, kteří odcházeli do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

d) od daně jsou osvobozeny příjmy, jde-li o:

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období, tj. do výše 46 557 Kč,

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tj. do výše 23 278,50 Kč.

Nejčastějším benefitem je poskytování příspěvku na stravování

Promluvme nejprve řečí zákoníku práce, abychom vyvrátili domněnky, že zaměstnavatel je povinen přispívat zaměstnancům na stravování. Všechny benefity patří mezi plnění, o nichž rozhoduje zaměstnavatel.

V ustanovení § 236 odst. 1 ZP je stanovena povinnost zaměstnavatele umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování s výjimkou těch, kteří jsou vysláni na pracovní cestu. S touto povinností je spojena další povinnost poskytnout zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách výkonu práce přestávku na oddech. Zda ji zaměstnanec využije k oddechu či stravování, je na jeho rozhodnutí.

Jen pokud je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování nebo příspěvek na stravování. V rámci těchto dokumentů mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na stravování, výše finančního příspěvku zaměstnavatele, bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto náležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).

Cenově zvýhodněné stravování může být poskytováno:

a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Je-li dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, že se bude zaměstnancům poskytovat příspěvek na stravování, stanoví se obvykle takové podmínky, aby byl příspěvek u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným. Podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní) poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle zákoníku práce, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice příjmem osvobozeným. Příjmem od daně osvobozeným je i další příspěvek na stravování v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou na oddech je delší než 11 hodin.

Jde-li o zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), jejíž výkon není rozvržen na směny, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy. Další příspěvek poskytnutý v rámci stejného kalendářního dne je též příjmem osvobozeným, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.

Příspěvkem na stravování se rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.

Maximální výše příspěvku na stravování činí v r. 2025 částku 123,90 Kč za jednu směnu (177 x 70% = 123,90 Kč), a to podle § 3 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025.

Zaměstnavatel je oprávněn volit formy poskytování tohoto benefitu, avšak vždy je nutné poskytovat jen jedno plnění. Nelze tudíž zaměstnanci ve vztahu k jeho směně poskytnout stravenku a současně peněžitý příspěvek na stravování. Od daně je osvobozeno jen jedno plnění.

Podle zákoníku práce se směnou rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Délka směny bez přestávek na oddech nesmí přesáhnout 12 hodin. Jde-li o vyjmenované profese ve zdravotnictví a tito zaměstnanci pracují v nepřetržitých provozech, lze s nimi sjednat délku směny až 24 hodin v rámci 26 hodin po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby (harmonogram směn) a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny, jde-li o pracovní poměr, nejpozději 3 dny, jde-li o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Harmonogram směn obsahuje jen plánované směny, nikoliv směny mimořádné. Mimořádné směny jsou vždy prací přesčas. Pokud v souvislosti s mimořádnou směnou zaměstnanci vznikly mimořádné cestovní výdaje, je zaměstnavatel povinen poskytnou náhradu všech cestovních výdajů [viz § 152 písm. c) ZP] a nelze nahrazovat tento právní nárok příspěvkem na stravování.

Od roku 2025 je možné se zaměstnancem dohodnout samorozvrhování pracovní doby v souladu s § 87a ZP, a to bez ohledu na to, zda je práce vykonávána na dálku či na pracovišti zaměstnavatele.

Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, podle níž si zaměstnanec za sjednaných podmínek bude sám rozvrhovat pracovní dobu do směn. I v těchto případech je možné poskytovat příspěvek na stravování, pokud bude prokázáno (pracovní výkaz), že v rámci pracovního dne zaměstnanec odpracoval ve směně, kterou si sám rozvrhl, alespoň 3 hodiny.

Průměrný výdělek

Příspěvek na stravování je benefitem bez ohledu na to, jaká část z něho patří do příjmů osvobozených a jaká část do příjmů zdanitelných. Je proto nezbytné vnitřním předpisem jednoznačně určit, co bude započítáváno do výpočtu průměrného hodinového výdělku. Pro výpočet průměrného hodinového výdělku se odborná veřejnost shodla na tom, že se do výpočtu průměrného výdělku nikdy nezapočtou odměny jubilejní, náborové a stabilizační příspěvky a sociální výpomoci. Jsem přesvědčena, že ani další benefity, mezi něž patří příspěvek na stravování, by neměly být zahrnovány do výpočtu průměrného výdělku. V případě dočasné pracovní neschopnosti bude pak náhrada mzdy odvozena od hodinového průměrného výdělku s respektováním výše uvedeného principu (nezapočte se jubilejní odměna, náborový příspěvek, stabilizační odměna, zdanitelný příspěvek na stravování). Obdobně tomu bude i v případě čerpání dovolené (náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku) nebo při poskytování příplatkových mezd, jejichž výše je odvozena od průměrného hodinového výdělku.

Nemocenské a důchodové pojištění

Částka ve výši 76,10 Kč je zdanitelný příjem, který vstoupí do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Z čeho se odvedlo pojistné na sociální zabezpečení, povinně vstupuje do výpočtu dávek nemocenského pojištění. Znamená to, že výše nadlimitního příspěvku na stravování (76,10 Kč) vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, a proto bude předmětem přílohy k žádosti o dávku nemocenského pojištění. Pokud bylo z měsíčního  vyměřovacího základu odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, vstupuje tato výše i do ELDP.

Daně

Potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách na daň musí obsahovat veškeré příjmy, které podléhaly zálohové daně. Protože nadlimitní příspěvek (peněžní i nepeněžní) na stravování podléhal zdanění, bude součástí Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Mezi další osvobozené příjmy patří:

• zvýhodnění poskytované zaměstnancům zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

• hodnota přechodného ubytování až do 3 500 Kč měsíčně, pokud nejde o ubytování při pracovní cestě a pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.

• hodnota služby poskytované zaměstnavatelem ve formě dobrovolně prováděných srážek z čisté mzdy podle přání zaměstnance.

• odměna za produktivní činnost při praktickém výcviku poskytovaní učni nebo studentovi.

• příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří do výše 50 000 Kč za rok.

Produktem spoření na stáří se rozumí:

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

b) doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

c) penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

d) soukromé životní pojištění,

e) dlouhodobý investiční produkt.

• Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je provozován na principu fondového hospodaření,

• zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

• Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně

a) 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo

b) 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

• Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.

• Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Daňová podpora produktu spoření na stáří

Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze

• po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

• při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

• v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo

• jiného poplatníka, a to pouze v případě smrti poplatníka, který produkt sjednal,

• úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

• odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

• plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.
  
  

• zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise,

• osvobozené jsou příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené [viz § 6 odst. 9 písm. g) ZDP].

Nadále je od daně osvobozeno bezúplatné plnění plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč [viz § 4a písm. g) ZDP].

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců

a. Příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu, respektive v cenovém zvýhodnění

Podle § 6 odst. 3 ZDP se zvláštním příjmem rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci, nižší, než je cena obvyklá.

b. Motorové vozidlo poskytnuté zaměstnanci ke služebním i soukromým účelům

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, musí se o tuto daň zvýšit. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel…