Komplexní náklady příštích období

Komplexní náklady příštích období

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Popis operace:

Snad každá firma uskutečňuje během doby své existence takové podnikatelské záměry, které by se daly označit jako investiční nebo rozvojové. Jedná se o aktivity, které svými efekty přesahují období své realizace. Vedle pořizování dlouhodobých aktiv bývá s realizací takového podnikatelského záměru spojen i vznik dlouhé řady různých druhů výdajů, které by jinak byly považovány za náklady běžné, pravidelně se opakující. Protože však tyto náklady přímo souvisí s uskutečňováním určitého nového podnikatelského projektu (bez něj by nevznikly), mělo by se k nim přistupovat jinak.

Pojem je do značné míry "samovysvětlující", jak tomu u dobrých pojmenování bývá. Zahrnuje balík různých nákladů (různých nákladových druhů), které souvisí s uskutečněním konkrétního projektu v příštích účetních obdobích. Přesto, že jde o různé druhy nákladů, mají všechny společný účel svého vynaložení.

Všeobecně dobře známým příkladem komplexních nákladů příštích období jsou náklady na záběh nové výroby. Pojem však může být mnohem širší, a to i vzhledem k pestrosti různých oborů podnikání. Setkáme se s ním proto také např. u obchodní firmy zřizující novou síť prodejen, u poradenské firmy zařizující kancelář apod.

Podívejme se nyní na komplexní náklady příštích období z hlediska účetnictví. V průběhu účetního období firma účtuje o všech nákladech standardně (vznikají náklady a zpravidla ubývají aktiva nebo rostou závazky). Musí ovšem přesně oddělovat (např. formou analytické evidence nebo specifickou proměnnou v dodatkové položce účetní věty) takové náklady, které souvisejí s vymezeným konkrétním projektem, jehož efekty (užitečnost) jsou dlouhodobé (trvají déle než jedno účetní období). Na konci účetního období potom tyto náklady vyúčtuje ve prospěch zvláštního nákladového účtu "zúčtování komplexních nákladů příštích období" zařazeného do účtové skupiny 55 a na vrub aktivního rozvahového účtu zařazeného do účtové skupiny 38 – např. "Komplexní náklady příštích období". Jestliže v období realizace investice došlo zároveň i k jejímu využití (efektům), bude část komplexních nákladů příštích období opačným účetním zápisem zahrnuta do výsledku hospodaření běžného účetního období. Doba rozpouštění komplexních nákladů příštích období do výsledků hospodaření jednotlivých účetních období by měla v zásadě odpovídat době využitelnosti investice. Tu nelze mnohdy chápat v maximalistickém pojetí (např. výrobní linku bude firma využívat velice dlouho), ale spíše jako období, pro které je určena "investiční injekce".

V souladu s účetními pravidly se zúčtování komplexních nákladů příštích období provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet "komplexních nákladů příštích období", s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných předpisů.

Pro úplnost uveďme, že je nezbytné, aby měla firma kvalitní vnitřní účetní předpisy regulující časové rozlišování, a to nejenom v určité obecnější podobě, ale právě také pro každou konkrétní akci výše popsanou. Obecnější vnitřní předpis proto často vyžaduje v uvedených situacích vypracovat specifickou dokumentaci, která je pak jakoby její součástí.

Dále je také nutné analyzovat, zda dané položky mají skutečně charakter komplexních nákladů příštích období, aby tato položka "nazastírala" např. pořizování dlouhodobých aktiv. K využití položky komplexních nákladů příštích období by se mělo přistoupit vždy individuálně po důkladné analýze daného projektu, aby do této položky nebyly např. přeneseny náklady (výdaje) na výzkum, či průzkumy trhu aj., které jsou uznány ve výsledku hospodaření v okamžiku vynaložení.