Dlouhodobý nehmotný majetek – odpisování
Ing. Radko Doležal, Ing. Jiří Řehák, Ing. Ivana Pilařová
Nahoru1. PRÁVNÍ ÚPRAVA
Nehmotný majetek je v jednotlivých právních a ekonomických disciplínách definován různě. Největší změnou je skutečnost, že zákon o daních z příjmů vypouští s účinností od 1. 1. 2021 regulaci nakládání s tímto majetkem. Následky tohoto kroku jsou složitější, než je na první pohled patrné.
NahoruVymezení v účetních předpisech
Jako dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) vymezuje § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (Vyhláška) dále uvedené položky za podmínky, že doba jejich použitelnosti je delší než jeden rok, od výše ocenění určené účetní jednotkou (vyjma goodwillu) při splnění dalších podmínek (zejména dodržení principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku). Je zřejmé, že stanovení výše ocenění je účetní metodou, kterou je možné změnit pouze k prvnímu dni účetního období, nikoliv však zpětně.
Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků vývoje. Za DNM účetní předpisy považují zejména:
Náklady na výzkum se do kategorie DNM neaktivují, náklady na výzkum a náklady na vývoj tedy mohou být v účetnictví zachyceny odlišným způsobem.
NahoruVymezení v daňových předpisech
Zákon o daních z příjmů ruší s účinností od 1. 1. 2021 regulaci, kterou obsahovalo ustanovení § 32a ZDP, a to pro dlouhodobý nehmotný majetek nabytý (zařazený do užívání) po tomto datu. Na základě rozhodnutí poplatníka je možné tuto neexistenci regulace vztáhnout i na dlouhodobý nehmotný majetek zařazený do užívání již od 1. 1. 2020. Obě možnosti se vztahují na i poplatníky se zdaňovacím obdobím hospodářského roku, a to od stejného data (tj. 1. 1. 2021, nebo 2020).
Pro dlouhodobý nehmotný majetek zařazený v době existence regulace v podobě § 32a ZDP (tj. určitě do konce roku 2020, případně do konce roku 2021 podle rozhodnutí poplatníka), platí ustanovení § 32a ZDP v plné šíři, a to až do vyřazení tohoto majetku. Proto má smysl stále se tímto ustanovením zabývat.
Ustanovení § 32a ZDP řeší:
-
definici pojmu nehmotný majetek (to již reálně nevyužijeme, množina NM poplatníka se již nemůže aktuálně rozšířit)
-
způsob odpisování NM
-
definici technického zhodnocení NM
-
způsob odpisování NM po technickém zhodnocení.
Daňový předpis vymezuje DNM úžeji než Vyhláška. § 32a ZDP považuje za NM úplatně nebo vlastní činností nabytý majetek s dobou použitelnosti vyšší než jeden rok a s pořizovací cenou vyšší než 60 000 Kč, a to konkrétně:
Naopak nehmotný majetek zařazený do užívání v době existence daňové regulace bude této daňové regulaci podléhat až do svého vyřazení.
NahoruPojetí DNM v účtové osnově a účtovém rozvrhu obchodní korporace
Rozsah DNM je dán Vyhláškou. Je třeba poznamenat, že směrná účtová osnova podle Vyhlášky obsahuje jen dvojmístné číselné označení účtových skupin, třímístné značení syntetických účtů. Postupy účtování pro podnikatele jsou upraveny Českým účetním standardem č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek je součástí účtové třídy 0 – Dlouhodobý majetek.
NahoruNehmotné výsledky výzkumu (účet 012)
Nehmotné výsledky výzkumu se účtují jen v případě, jde-li o výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv. Účtují se výsledky, které byly nabyty samostatně (nejsou součástí nabytého dlouhodobého majetku a jeho ocenění) nebo byly vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, resp. opakovaného prodeje (nemůže jít o výsledky na zakázku – tj. prodej služeb, nebo o součást dodávky dlouhodobého majetku). Výsledky této činnosti se zařazují do užívání aktivací. Jestliže součástí vývojových prací je nakoupený DNM mající samostatné technicko-ekonomické určení, účtuje se o něm jako o samostatném DNM. Podmínky aktivace nehmotných výsledků vývoje jsou detailně popsány v Interpretaci NÚR I- 40 Vykazování nehmotných výsledků výzkumu a vývoje , a to včetně nového náhledu na obsah formulace "slouží k obchodování" V kontextu této interpretace je pro účely aktivace připuštěno obchodování nejen se samotnými výsledky vývoje, ale i s výrobky či výkony, ve kterých jsou výsledky vývoje obsaženy.
Nahlédněme do textu I – 40, která se samotnou aktivací a podmínkami pro aktivaci výsledků vývoje zabývá podstatně podrobněji než vyhláška č. 500/2002 Sb.
Výsledky vývoje jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo nabyty od jiných osob. Vytvořením vlastní činností k obchodování s nimi se rozumí to, že vlastní vývoj povede buď přímo k vytvoření aktiva, s nímž bude obchodováno, nebo že povede k návrhu takových materiálů, zařízení, výrobků, postupů, systémů nebo služeb, které budou sloužit přímo k obchodní činnosti (např. po jejich výrobě podle vyvinutého designu budou prodávány).
Aby mohly být výdaje na vývoj aktivovány do dlouhodobého nehmotného majetku, musí naplňovat všechny následující podmínky:
a) účetní jednotka je schopna prokázat technickou proveditelnost dokončení nehmotného aktiva
b) účetní jednotka musí být schopna prokázat záměr a schopnost dokončit a užívat nehmotné aktivum související s vývojem,
c) existuje předpoklad budoucích ekonomických užitků, které nebudou nižší než vynaložené náklady
d) účetní jednotka musí být schopna prokázat dostupnosti zdrojů pro dokončení nehmotného aktiva
e) nehmotné aktivum je možné spolehlivě ocenit dle účetních předpisů.
NahoruSoftware (účet 013)
Na účtu 013 – Software se účtuje bez ohledu na to, zda je software předmětem autorských práv nebo není, v obou situacích však jen v případě, že je:
-
nabyt samostatně, tj. není součástí nabytého hardwaru a jeho ocenění (OEM licence),
-
vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním, avšak zároveň nejde o software na zakázku nebo o součást dodávky hardwaru.
I když pro autorská práva existuje účet 014, v případě softwaru se nepoužije. Jestliže je u pořízeného softwaru fakturována zvlášť cena nosiče a zvlášť cena programového vybavení, na účet 013 patří jen software. Součástí softwaru není nosič programu (resp. dat a programu je ovládajících) ani nosič ve formě hardwaru.
Druhým příkladem použití účtu 013 je software vytvořený vlastní činností, ale jen za účelem obchodování s ním.
Náklady související s tvorbou softwaru určeného k prodeji předem neurčeným zákazníkům se účtují na vrub účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek buď přímo, nebo prostřednictvím účtu nedokončené výroby s tím, že po dokončení je pořizovací cena majetku zaúčtována na vrub účtu 013 – Software.
Je-li software vytvářen pouze pro vlastní potřebu, účtují se náklady na jeho pořízení přímo do nákladů. Aktivace se v tomto případě neprovádí a to bez ohledu na hodnotu vlastních nákladů na vývoj software.
Je-li software tvořen na zakázku pro konkrétního odběratele, náklady spojené s jeho tvorbou jsou účtovány na vrub účtu nedokončené výroby (tj. na účtu zásob vlastní výroby).
NahoruOcenitelná práva (účet 014)
Na účtu 014 – Ocenitelná práva se účtují zejména výrobně-technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiné výsledky duševní tvořivé činnosti, které jsou předmětem ocenitelných práv, a to jak nabývaných, tak poskytovaných. K tomu lze stručně uvést:
-
Předměty průmyslových práv jsou právo k vynálezu, užitnému vzoru, průmyslovému vzoru, zlepšovacímu návrhu, k topografii polovodičových výrobků, dále šlechtitelské právo, právo k ochranné známce, právo na označení původu výrobků a právo k obchodnímu jménu.
-
Ne o všech těchto právech se na účtu 014 v této "analytické" skupině účtuje. Zlepšovací návrhy budou zřejmě součástí účtování o know-how. Právo k obchodnímu jménu, bude-li oceněno, se objeví při účtování o goodwillu (resp. záporném goodwillu) – to však jen v rámci prodeje či vkladu obchodního závodu. Pokud je obchodní jméno nabýváno samostatně (nikoliv však vlastní činností), je možné ho na tomto účtu účtovat. Takto bude vykázán například úplatně nabytý goodwill.
-
Předměty průmyslových práv mohou být poskytnuty k omezenému využívání nabyvateli, tj. licencovány, "pronajímány". Účtovat se o nich bude tehdy, představují-li licence přenechání hospodářsky využitelných znalostí. K některým průmyslovým právům licence vzniknout nemůže – např. k označení původu nebo k ochranné známce (ta odlišuje určitý výrobek či službu od jiných).
-
Know-how jsou výrobně-technické a jiné hospodářsky využitelné poznatky (vědomosti a zkušenosti) charakteru "vědět jak", tedy charakteru návodového, postupového, technologického. Nejde obvykle o výsledky tvůrčí činnosti, ale o dlouholeté zkušenosti s optimálním průběhem určitého procesu, technologie, receptury aj. Tyto poznatky musí být zachyceny na nějakém nosiči, nemohou to být pouze poznatky obsažené v "hlavě" osob majících zkušenosti.
-
Know-how může být předmětem i "nepravých" licencí, tj. poskytnutím obecně nedostupných informací (nikoliv poskytnutím průmyslových práv udělených v příslušném zákonem definovaném řízení).
-
Mezi jiné výsledky duševní tvořivé činnosti mohou patřit různé druhy projektů a studií, autorská práva podle autorského zákona, která mohou být rovněž předmětem licencí.
-
Jiné výsledky duševní tvořivé činnosti se v účetnictví budou vyskytovat jen tehdy, jsou-li hospodářsky využitelné a slouží tudíž k dosahování příjmů, neboť proti příjmům jsou do účetních nákladů účtovány odpisy DNM.
NahoruGoodwill (účet 015)
Goodwill je kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nebo jeho části ve smyslu NOZ nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodních korporací, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Goodwill nemá stanovený finanční limit, nelze ho dělit na dlouhodobý nehmotný majetek a drobný nehmotný majetek. Účetně se odpisuje od nabytí obchodního závodu nebo jeho části nebo od rozhodného dne přeměny do nákladů (kladný goodwill) nebo do výnosů (záporný goodwill), a to rovnoměrně v průběhu 60 měsíců, maximálně pak 120 měsíců, pokud je tento krok zdůvodněn. Goodwill je rozdílem v ocenění vzniklý při individuálním přecenění jednotlivých složek majetku tvořících součást závodu. Oceňovací rozdíl z celostního ocenění k nabytému majetku je vysvětlen v článku Dlouhodobý hmotný majetek - pořízení.
Rozlišuje se účetní a daňový režim odpisování goodwillu, a to v závislosti na okolnostech jeho vzniku. Pokud vznikl z důvodu rozdílu z individuálního přecenění při koupi obchodního závodu nebo jeho části, dochází k jeho postupnému promítnutí do základu daně daňově účinnému (vznikne-li goodwill při vkladu obchodního závodu nebo při přeměnách korporací, odpisuje se jen účetně). ZDP ale goodwill za nehmotný majetek nepovažuje a jeho daňové odpisování je upraveno v § 23 odst. 15 ZDP, který stanoví, že goodwill vzniklý koupí obchodního závodu (nebo jeho části) se odpisuje rovnoměrně po dobu 180 měsíců v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období. Neodepsaná část goodwillu se zahrnuje podle povahy do nákladů/výnosů jednorázově při vyřazení poslední složky dlouhodobého majetku, ke kterému se vázala. Při pachtu obchodního závodu může pachtýř na základě písemné smlouvy s propachtovatelem pokračovat v odpisování goodwillu propachtovatelem započatém. Odpisy pak začínají od měsíce následujícího po nabytí goodwillu. Účetní odpisy goodwillu jsou stanoveny účetními předpisy v rozpětí minimálně 60, maximálně pak 120 měsíců podle individuálního rozhodnutí účetní jednotky.
Společnost A, s. r. o., koupila v březnu 2017 obchodní závod B. Individuálně přeceněná aktiva snížená o závazky obchodního závodu B činila 10 mil. Kč, goodwill byl 1,8 mil. Kč.
Měsíční účetní odpisy činí 1 800 000 / 60 = 30 000 Kč.
Měsíční daňové odpisy činí 1 800 000 / 180 = 10 000 Kč.
Průběh odpisů (v Kč):
NahoruEmisní povolenky, preferenční limity (účet 019)
Za DNM jsou účetními předpisy považovány rovněž povolenky na emise skleníkových plynů bez ohledu na výši ocenění, dále preferenční limity – zejména individuální referenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily jejich významnost; to neplatí pro povolenky na emise skleníkových plynů, které se oceňují vždy – viz § 6 odst. 3 písm. d) a e) vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Vzhledem k tomu, že povolenky na emise a preferenční limity se neodpisují, účetní a daňové pojetí bude vcelku stručně nastíněno v této části kapitoly, a to na příkladech využívání povolenek na emise.
Povolenka je zákonem č. 383/2012 Sb. definována jako jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Část povolenek dostanou provozovatelé bezplatně, zbytek si mohou koupit na trhu nebo vydražit v aukcích organizovaných operátorem trhu.
Povolenky se oceňují reprodukční pořizovací cenou, přičemž ocenění se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu 347. Lze s nimi obchodovat.
Povolenka je aktivum ve formě neodpisovaného DNM. První majitel ji získává od státu bezúplatně, zaúčtuje ji souvztažně na účet 019 proti účtu 347 – Ostatní dotace. Povolenka získaná nákupem se oceňuje pořizovací cenou. Jsou-li povolenky nakupovány za různé ceny, použijí se běžné postupy oceňování na skladě (jako např. u nakoupených cenných papírů). Spotřebované povolenky prvního držitele za příslušné období se vyřadí proti nákladům, dotace proti výnosům. Spotřebované či prodané povolenky získané nákupem se účtují standardně. Spotřeba povolenek u prvního držitele je daňově neutrální operací, ostatní operace mají daňové dopady.
Povolenky na příslušný rok se vyřazují k 30. dubnu následujícího roku (účtuje se souvztažně vše daňově účinně na účet 548 proti účtu 019 a 347 proti účtu 648). Je proto potřebné účtovat ve věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů, při cenových rozdílech lze tvořit opravné položky, rezervy nebo dohadné položky.
Provozovatel zařízení obdržel na rok 2021 povolenky, které ocenil podle vybrané burzy hodnotou 4 000 Kč. Emise skleníkových plynů za rok 2021 v ekvivalentu tun CO2 byla shodná s množstvím přidělených povolenek. Provozovatel povolenky spotřeboval a jiné operace s nimi neprováděl.
Provozovatel zařízení obdržel na rok 2021 povolenky oceněné na hodnotu 4 000 Kč. Zjistil, že jeho emise budou v roce 2021 činit jen 3 500 Kč, přebývající povolenky prodal za 550 Kč.
Rozdíl účtů 641 a 541 je účetní HV ve výši 50, náklad z vyřazení povolenek ve výši 500 na účtu 541 má daňovou účinnost, protože se k němu přiřadí výnos z rozpuštění dotace. Celý příjem z prodeje povolenek ve výši 550 Kč se zdaní, protože provozovatel zařízení získal povolenky "zadarmo". Vyřazení neprodaných povolenek je po rozpuštění dotace daňově neutrální operací.
Provozovatel zařízení obdržel na rok 2021 povolenky oceněné na hodnotu 4 000 Kč. Předpokládal, že emise budou činit jen 3 500 a povolenky v hodnotě 500 prodal za 550. Poté zjistil, že emise budou činit 3 800 a koupil povolenky na chybějící pokrytí emisí za 320 Kč.
Vyřazení neprodaných bezúplatně nabytých povolenek je daňově neutrální operací jako v předchozím příkladu. Z prodeje povolenek je výsledkem účetní výnos 550, naopak z dokoupení povolenek je náklad (daňově účinný). Celkový účetní i daňový výsledek operací je zisk 230 Kč.
Provozovatel zařízení obdržel na rok 2021 povolenky oceněné na hodnotu 4 000 Kč. Zjistil, že emise překročí limit stanovený přidělenými povolenkami o 500. Počátkem následujícího roku provozovatel dokoupí chybějících 500 povolenek za 530 Kč.
…