Ing. Ivana Pilařová
NahoruFormulář daňového přiznání pro rok 2020
Pro rok 2020 platí formulář daňového přiznání k DPH – vzor č. 21. Následující text čtenáře provede obsahem některých řádků a upozorní na některé souvislosti ve vyplňování. Výklad navážeme na aktuální znění zákona pro rok 2020 včetně změn sazeb daně k 1. 5. 2020. Připojíme i vazby na Kontrolní hlášení.
První strana daňového přiznání není složitá, uvádí se zde obecná identifikace plátce včetně jeho postavení (plátce, identifikovaná osoba, skupina, neplátce podávající daňové přiznání) a převažující předmět jeho činnosti. Na první straně se také označuje typ daňového přiznání. V návaznosti na daňový řád je možné označit daňové přiznání jako řádné, dodatečné a opravné. Při podávání opravného daňového přiznání tedy budou vždy zaškrtnuta dvě políčka, aby bylo jasné, k jakému typu přiznání se opravné přiznání vztahuje. Možnosti jsou tedy následující:
-
řádné přiznání (zaškrtnuto jedno políčko),
-
dodatečné přiznání (zaškrtnuto jedno políčko),
-
opravné přiznání k řádnému přiznání (zaškrtnuta dvě políčka),
-
opravné přiznání k dodatečnému přiznání (zaškrtnuta dvě políčka).
V závěru první strany je nutné vyplnit také údaje o zástupci, pokud je plátce zastupován. Jednotlivé druhy zástupců jsou označeny kódy:
-
1 – zákonný zástupce,
-
2 – ustanovený zástupce,
-
3 – společný zástupce, smluvní zástupce,
-
4a – obecný zástupce – fyzická i právnická osoba,
-
4b – fyzická osoba, daňový poradce nebo advokát,
-
4c – právnická osoba vykonávající daňové poradenství
-
5a – osoba spravující pozůstalost
-
5b – zástupce osoby spravující pozůstalost
-
6a – dědic po skončení řízení o pozůstalosti
-
6b – zástupce dědice po skončení řízení o pozůstalosti
-
7a – právní nástupce právnické osoby
-
7b – zástupce právního nástupce právnické osob
Pozn. kódy 5b, 6b, 7b mají přednost před obecnými druhy zastoupení s nižšími čísly kódů
Dále následuje identifikace zástupce (fyzické i právnické osoby). V další kolonce je uvedena identifikace fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu za osobu právnickou. Tyto údaje se vyplňují ve dvou případech:
- zástupcem fyzické nebo právnické osoby, která je plátcem, je právnická osoba,
- plátcem je právnická osoba, za kterou se podpisuje na daňové přiznání její jednatel nebo člen statutárního orgánu (ten není považován pro účely daní za zástupce, a proto se nevyplňuje žádný kód).
NahoruZákladní orientace v obsahu řádků formuláře
I. Zdanitelná plnění
Ř. 1 a 2 – dodání zboží a poskytnutí služeb s místem plnění v tuzemsku, vystavené opravné daňové doklady, u nichž výstavce vynaložil nezbytné úsilí k jejich doručení příjemci (§ 42 ZDPH), případě je plátci prokazatelně doručil (§ 43 až 46g ZDPH), a to se zápornými znaménky, pokud se jedná o snížení základu daně či daně. V souvislosti s poměrně značným rozšířením třetí (druhé snížené) sazby daně se není třeba znepokojovat chybějícím řádkem a i nadále pro sníženou sazbu daně (15 % i 10 %) používat jeden řádek 2 a pro základní sazbu (21 %) pak řádek 1. Pro účely daňového přiznání máme jen dvě sazby daně – základní a sníženou s tím, že se toto členění dodrží i v případě, kdy by konkrétní sazby DPH byly změněny.
Ř. 3 a 4 – pořízení zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani v jiném členském státě.
Ř. 5 a 6 – daňová povinnost na výstupu u přijetí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH v ČR od osoby registrované k dani v jiném členském státě.
Ř. 7 a 8 – dovoz zboží, kdy plátce je dovozcem na JSD.
Ř. 9 – pořízení nového dopravního prostředku od osoby neregistrované k dani v jiném členském státě (pořízení od osoby registrované je součástí řádku 3).
Ř. 10 a 11 – daňová povinnost na výstupu týkající se režimu přenesení daňové povinnosti (trvalého i dočasného charakteru) – vznik daňové povinnosti u příjemce zboží nebo služeb. Tento řádek již dlouhou dobu není dokládán žádnou přílohou, její roli převzalo kontrolní hlášení, ve kterém se uvádí kódy plnění, bez uvedení rozsahu plnění (část A1).
Přehled komodit dodávaných v režimu přenesení daňové povinnosti a jejich kódů plnění:
1 - Zlato (plnění podle § 92b odst. 1 a 2)
1a - Zlato - zprostředkování dodání investičního zlata (plnění podle § 92b odst. 3)6
3 - Dodání nemovité věci (plnění podle § 92d odst. 1)
3a - Dodání nemovité věci v nuceném prodeji (plnění podle § 92d odst. 2)
4 - Stavební a montážní práce (plnění podle § 92e odst. 1)
4a - Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků (plnění podle § 92e odst. 3)
5 - Zboží uvedené v příloze č. 5 (plnění podle § 92c)
6 - Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka (plnění podle § 92ea písm. a))
7 - Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví (plnění podle § 92ea písm. b))
11 - Povolenky na emise skleníkových plynů
12 - Obiloviny a technické plodiny
13 - Kovy
14 - Mobilní telefony
15 - Integrované obvody
16 - Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat
17 - Videoherní konzole
18 – Dodání certifikátů elektřiny
19 – Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi
20 - Dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi
21 – Poskytnutí vymezených služeb elektronických komunikací
Ř. 12 a 13 – ostatní zdanitelná plnění, u kterých při přijetí vzniká daň na výstupu (například pořízení služby od zahraniční osoby s místem plnění v tuzemsku, dodání zboží s montáží a instalací provedenou na území ČR osobou registrovanou v jiném čl. státě nebo zahraniční osobou).
II. Ostatní plnění s nárokem na odpočet daně
Ř. 20 – dodání zboží do jiného čl. státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, v souhrnném hlášení bude toto dodání zboží uvedeno s kódem 1.
Ř. 21 – poskytnutí služeb v režimu § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v jiném členském státě. Údaj plně odpovídá souhrnnému hlášení s kódem 3.
Ř. 22 – vývoz zboží, pokud je plátce vývozcem na daňovém dokladu.
Ř. 23 – dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném čl. státě (dodání osobě registrované k dani je uvedeno na řádku 20).
Ř. 24 – zasílání zboží do jiného čl. státu při překročení limitů pro dané čl. státy (tj. s místem plnění mimo tuzemsko).
Ř. 25 – jde o režim přenesení daňové povinnosti na straně dodavatele – trvalého i dočasného charakteru. Ani tento řádek již není dokládán žádnou přílohou, její roli převzalo kontrolní hlášení, ve kterém se uvádí kódy plnění, bez uvedení rozsahu plnění (část B1).
Ř. 26 – obsahuje všechna plnění osvobozená od daně na výstupu, která nejsou zahrnuta do předchozích řádků (například služby v režimu B2B, pokud příjemcem jsou zahraniční osoby nebo osoby povinné k dani, avšak neregistrované k dani v jiném členském státě).
III. Doplňující údaje
Ř. 30 – evidence dodání zboží při třístranném obchodu prostřední osobou – pořízení zboží.
Ř. 31 – evidence dodání zboží při třístranném obchodu prostřední osobou – dodání zboží. Stejná hodnota plnění je uvedena v souhrnném hlášení s kódem 2.
Ř. 32 – evidence dovozu zboží osvobozeného podle § 71g ZDPH – uvede se hodnota dovezeného zboží ze třetí země, přičemž ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží je v jiném členském státě a dodání tohoto zboží do jiného členského státu je osvobozené od daně.
Ř. 33 – oprava výše daně u nedobytných pohledávek (§ 46 až 46g ZDPH) – hodnota opravy DPH uplatňované věřitelem. Zahrnuto zároveň do řádku 1 nebo 2 záporně, nebo kladně podle charakteru opravy.
Ř. 34 – oprava výše daně u nedobytných pohledávek – hodnota opravy DPH uplatňované dlužníkem (§ 74a ZDPH). Zahrnuto zároveň do řádku 40 nebo 41 záporně nebo kladně podle charakteru opravy.
IV. Nárok na odpočet daně
Nárok na odpočet daně se i nadále dělí na nárok na odpočet daně v plné výši a na nárok na odpočet daně v krácené výši. Pokud je nárok na odpočet daně krácen poměrným koeficientem, je nutné dále rozhodnout, zda se zařadí do sloupce "plného nároku", tj. nároku na odpočet daně souvisejícího s ekonomickou činností, nicméně nesouvisejícího s osvobozenými činnostmi, a do sloupce "krácený nárok", pokud nárok na odpočet souvisí s ekonomickou činností, avšak částečně souvisí s osvobozenými činnostmi na výstupu.
Plnění, u kterých plátce nemá z jakýchkoliv důvodů nárok na odpočet daně, se v daňovém přiznání nevykazují.
Ř. 40 a 41 – nároky na odpočet daně od tuzemských plátců z uskutečněných zdanitelných plnění. Záporně budou uvedeny částky kráceného nároku na odpočet z opravných daňových dokladů. V souvislosti s přidáním třetí (druhé snížené) sazby daně se není třeba znepokojovat chybějícím řádkem, a i nadále pro sníženou sazbu daně (15 % i 10 %) používat jeden řádek 41 a pro základní sazbu (21 %) pak řádek 40. Pro účely daňového přiznání máme jen dvě sazby daně – základní a sníženou s tím, že se toto členění dodrží i v případě, kdy by konkrétní sazby DPH byly změněny. Ř. 42 – nárok na odpočet při dovozu zboží.
Ř. 43 a 44 – odpočet daně na vstupu z plnění vykázaných na řádcích 3 až 13.
Ř. 45 – korekce odpočtů daně podle:
-
§ 75 odst. 4 ZDPH – korekce poměrného odpočtu v případě, kdy se poměrný koeficient vypočtený podle skutečné míry použití pro jiné než ekonomické účely liší o více než 10 procentních bodů; údaj se uvádí v posledním zdaňovacím období kalendářního roku,
-
§ 77 ZDPH – vyrovnání odpočtu, které se uvede ve zdaňovacím období, v němž nastaly skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost provést toto vyrovnání, a to pouze u krátkodobého majetku,
-
§ 79 ZDPH – údaj o odpočtu daně při registraci a zrušení registrace podle §§ 79 až 79c ZDPH:
-
v případě nové registrace plátce se uvede údaj s kladným znaménkem, a to v prvním zdaňovacím období po účinnosti uvedeném na osvědčení pro registraci,
-
v případě ukončení registrace se uvede údaj se záporným znaménkem, a to v přiznání za poslední zdaňovací období plátce.
Ř. 46 – je zde součet uplatněných nároků na odpočet daně na vstupu, samostatně v plné výši a krácené výši (součtový řádek).
Ř. 47 – uvádí se zde součet uplatněných nároků na odpočet daně na vstupu při pořízení (tj. uvedení do užívání) dlouhodobého majetku. Údaj se uvádí k datu uvedení majetku do používání. Neuvádějí se zde v reálném čase uplatnění odpočtu průběžně placené zálohy nebo přijatá dílčí plnění, ale až finální součet všech nároků na odpočet k datu uvedení majetku do užívání.
Pokud je odpočet daně uplatňován v poměrné výši podle § 75 ZDPH, uvede se zde také v poměrné výši.
Dlouhodobým majetkem je obchodní majetek, který je hmotným majetkem, odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona o dani z příjmů nebo pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů a to včetně majetku na finanční leasing, nebo dlouhodobý majetek, který je technickým zhodnocením dlouhodobého majetku.
Dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností je dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Technické zhodnocení (§ 33 ZDP) se považuje za samostatný dlouhodobý majetek, nebo za dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.
V. Vazby jednotlivých řádků daňového přiznání a části kontrolního hlášení (KH)
Daňové přiznání má v předem určených řádcích nepominutelné vazby na kontrolní hlášení, přičemž se porovnávají základy daně, nikoliv hodnota DPH. Tyto vazby nejsou součástí formuláře daňového přiznání, ale formuláře kontrolního hlášení, konkrétně části C.
C – kontrolní mechanismy návaznosti na jednotlivé řádky daňového přiznání k DPH
Jedná se o automatizovanou část KH, do které nemá plátce možnost aktivně vstupovat. U měsíčních plátců právnických i fyzických osob se jedná o návaznosti dodržované každý měsíc. U čtvrtletních plátců fyzických osob se KH i DP sestavuje čtvrtletně a návaznosti se tedy řeší čtvrtletně.
U čtvrtletních plátců právnických osob se sčítají hodnoty ze tří měsíčních KH a rovnají se řádkům čtvrtletního daňového přiznání.
VI. Krácení nároku na odpočet daně
Ř. 50 – plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu (§ 51 ZDPH) včetně plnění s místem plnění mimo tuzemsko. Uvede se součet částek bez daně za veškerá ostatní uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (včetně plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92 odst. 2 a 3).
Ř. 51 – hodnota plnění nezapočítávaných do koeficientu:
-
levý sloupec – hodnota zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet a plnění s místem plnění mimo ČR, pokud se nezapočítávají do koeficientu a jsou zároveň uvedena na řádcích 1, 2, 20 až 26, 30 a 31,
-
pravý sloupec – hodnota osvobozených plnění bez nároku na odpočet s místem plnění na území ČR nebo mimo tuzemsko, pokud se nezapočítávají do koeficientu a jejich výše je zároveň uvedena na řádku 50.
Ř. 52 – výpočet poměrné části odpočtu:
-
levý sloupec – uvedení hodnoty zálohového koeficientu v celých procentech,
-
pravý sloupec – výpočet kráceného odpočtu (tj. ř. 46 – pravý sloupec násobený hodnotou koeficientu).
Ř. 53 – vypořádání odpočtu daně:
-
levý sloupec – uvedení hodnoty ročního vypořádacího koeficientu v celých procentech,
-
pravý sloupec – rozdíl v uplatněném a skutečném odpočtu vypočteném vypořádacím koeficientem.
VI. Výpočet daňové povinnosti
Ř. 60 – uplatňuje se zde dorovnání nároku na odpočet po provedení úpravy odpočtu. Korekce proběhne v tomto rozsahu:
a) průběžnou úpravu odpočtu, která proběhne výhradě v posledním zdaňovacím období kalendářního roku,
b) jednorázová úprava odpočtu, která proběhne v tom zdaňovacím období, kdy proběhlo plnění, které jednorázovou úpravu odpočtu způsobilo. Jedná se o případy dle § 78d, § 78da a § 78e.
Ř. 61 – vrácení daně podle § 84 ZDPH.
Ř. 62 až 66 jsou součtové podle struktury formuláře:
-
ř. 62 – souhrn daně na výstupu, a to včetně částky daně v případě, kdy je daň povinen odvést subjekt, který není plátce (situace § 108 odst. 4 písm. g) a f) ZDPH)
-
ř. 63 – souhrn daně na vstupu,
-
ř. 64 – vlastní daňová povinnost,
-
ř. 65 – nadměrný odpočet,
-
ř. 66 – slouží k vyčíslení rozdílů v dodatečném daňovém přiznání. V jiných případech, než při podání dodatečného daňového přiznání, se nevyplňuje.
NahoruKdo podává daňové přiznání – 1. strana daňového přiznání
Plátce (zaškrtne první údaj na první straně – řádek č. 1) je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Pokud mu skutečně nevznikla daňová povinnost ani nárok na odpočet a nemá náplň pro druhou stranu tiskopisu, zaškrtne tuto skutečnost na titulní straně přiznání. Plátce vyplní v posledním zdaňovacím období kalendářního roku (pokud má možnost výběru) své zdaňovací období pro další kalendářní rok.
Identifikovaná osoba (zaškrtne patřičný údaj na první straně) je povinna do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém jí vznikla daňová povinnost, podat daňové přiznání.
Pokud je daňové přiznání podáváno za skupinu prostřednictvím zastupujícího člena skupiny, bude zaškrtnut patřičný údaj na první straně přiznání.
Neplátce, kterému vznikla daňová povinnost při pořízení nového dopravního prostředku (nebo nárok na odpočet při jeho dodání do jiného členského státu), zaškrtne tuto skutečnost na první straně. Skutečnosti vedoucí neplátce k podání daňového přiznání (§ 19 odst. 5 až 8 ZDPH) jsou tyto:
a. osoba, která není plátcem a příležitostně dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně u svého místně příslušného správce daně v daňovém přiznání, které předloží do 10 dnů po dodání nového dopravního prostředku,
b. osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna předložit daňové přiznání do 10 dnů ode dne pořízení,
c. osoba, která není plátcem a vystaví doklad, na kterém uvede daň ([§ 108 odst. 4 písm. g) ZDPH). Tato osoba pak vyplní jen řádky 62 a 64. Přiznání je takový subjekt povinen podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vystavil doklad, na kterém uvedl daň. V této lhůtě je též daň splatná.
d. osoba, která není plátcem a je registrovaná k dani v jiném členském státě, pokud pořídí zboží s místem plnění v ČR od plátce za podmínek § 108 odst. 4 písm. g) ZDPH. Přiznání je takový subjekt povinen podat do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém pořídil zboží za výše uvedených podmínek. V této lhůtě je též daň splatná.
Tyto osoby podávají daňové přiznání na standardním tiskopisu, na kterém podávají přiznání plátci. Výčet povinných příloh je uveden v § 19 odst. 5 až 8 ZDPH.
NahoruZdaňovací období
Zdaňovací období u plátců zaregistrovaných do konce roku 2012 zůstává beze změn. Plátci registrovaní a identifikované osoby registrované počínaje 1. 1. 2013 mají v roce registrace i v roce následujícím povinně měsíční zdaňovací období. Teprve poté, pokud obrat za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10 mil. Kč, je možné oznámit, že plátce přechází na čtvrtletní zdaňovací období. V opačném případě zůstává kalendářní měsíc. Změnu ve výběru zdaňovacího období je třeba správci daně hlásit pouze v průběhu ledna. Pokud se tak nestane, ke změně zdaňovacího období nedochází.
NahoruDélka zdaňovacího období
Pro plátce registrované počínaje 1. 1. 2013 je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, toto období není možné změnit ani v následujícím kalendářním roce. Nově registrovaní plátci tedy nemohou od svého vzniku plátcovství zvolit čtvrtletní zdaňovací období, mohou však na něj přejít za splnění zákonem stanovených podmínek, ne však dříve než po dvou letech.
Plátci registrovaní před nabytím účinnosti zákona si mohou ponechat kalendářní čtvrtletí.
Povinné měsíční zdaňovací období mají také:
NahoruDodatečné daňové přiznání
Podrobnosti týkající se dodatečného daňového přiznání k DPH jsou upraveny v § 141 DŘ. Pokud se podává dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost či pouze na změnu údajů dříve plátcem tvrzených, je nutné podat spolu s daňovým přiznáním správci daně vysvětlení důvodů těchto podání.
NahoruElektronická forma podání
Na základě ustanovení § 101a ZDPH je pro podání související s DPH včetně registrace k této dani a oznámení o změně registračních údajů (s výjimkou registrace a změny registračních údajů u identifikované osoby) činěno výhradně elektronicky na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně. Jedná se výslovně o:
-
daňové přiznání k DPH včetně dodatečného,
-
veškerá hlášení (souhrnné i kontrolní hlášení),
-
přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání a kontrolnímu hlášení.
Na výše uvedené podání, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je pohlíženo jako na neúčinné. V případě nedodržení formátu a struktury nebude podání řešeno výzvou ze strany správce daně požadující opravu vad podání. Na podání bude pohlíženo, jako by nikdy neexistovalo. Podání je nutno zopakovat s tím, že k datu prvního chybného podání nebude přihlíženo. S účinností od 1. 1. 2021 budou…