3.1.441
Daňové náklady v účetnictví a vliv na daň z příjmů
Ing. Jan Ambrož
Úvod
Téma článku odpovídá jeho názvu, věnujeme se zachycení daňových nákladů v účetnictví, pro pořádek v soustavě "podvojného účetnictví" u podnikajících účetních jednotek.
Propojení účetnictví a daně z příjmů je mimo jiné popsáno v článcích Základ daně z příjmů právnických osob a Abeceda daňových nákladů. Nemalá část textu k tomuto tématu je též v článku Účetnictví teorie a praxe, protože se v mnoha případech zákon o daních z příjmů řídí účetními pravidly.
NahoruPrávní předpisy
Pro naše téma jsou rozhodující následující právní normy:
-
zákon o daních z příjmů, zejména ustanovení §§ 23 až 25 ZDP, pro účtování odpisů a jejich daňové posouzení § 26 a násl.,
-
u testování opravných položek a rezerv je třeba vzít v úvahu zákon o rezervách,
-
účetní předpisy: zákon o účetnictví, vyhláška pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví a České účetní standardy, zejména č. 019 nazvaný příznačně Náklady a výnosy.
Pro daň z příjmů je také významný názor publikovaný daňovou správou v Pokynu D-59, aktualizovaný původní Pokyn D-22, a to s účinností od 1. 1. 2023.
Novely
Podstatných novinek není v této oblasti mnoho, upozorňujeme na ně případně příslušným mezititulkem.
Výklad
Následující text je rozdělen do tří částí:
-
v úvodní první uvádíme nezbytné teoretické minimum,
-
stěžejní je druhá kapitola, ve které rozebíráme podrobně účetní operace podle jednotlivých účtových skupin třídy 5,
-
závěrečná třetí kapitola, pro někoho možná překvapivě, obsahuje poznámky k rozvahovým a výnosovým účtům, na nichž se také mohou zobrazit položky uznané zákonem o daních z příjmů jako daňově účinné.
Vzorové příklady jsou číslovány v jednotlivých kapitolách (1.1..., 2.1... a 3.1...).
Nahoru1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
Nejdříve si připomeneme základní vazby mezi účetnictvím a daní z příjmů (1.1) a princip uznávání daňových nákladů zákonem o daních z příjmů (1.2). V části 1.3 naleznete doplňující metodické poznámky.
Nahoru1.1 Účetnictví a daň z příjmů
Poplatník daně z příjmů, který vede podvojné účetnictví, stanoví základ daně z údajů, které získá ze správně vedeného účetnictví. Zákon o daních z příjmů toto pravidlo explicitně uvádí v ustanovení § 23 odst. 2 písm. a), které citujeme:
"Pro zjištění základu daně se vychází:
- z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta)...u poplatníků, kteří vedou účetnictví..."
Předmětem výkladu nejsou jiné specifické úpravy základu daně, které se provádí podle vybraných ustanovení zákona o daních z příjmů, neboť je této problematice věnován článek Základ daně z příjmů PO. Proto si uvedeme pouze dva vzorové příklady.
1.1 Příklad
Společnost vykázala účetní výsledek ve výši plus 2 000 000 Kč. Povinná korekce se týká nedaňových nákladů, které činily 1 000 000 Kč. Základ daně je proto ve výši 3 000 000 Kč.
Přesto je daňová povinnost výrazně nižší, neboť poplatník využil odčitatelnou položku daňovou ztrátu v částce 2 000 000 Kč, a tak základna pro zdanění je 1 000 000 Kč.
Jednoduchý příklad dokumentuje výše zmíněnou přímou vazbu mezi účetnictvím a daní z příjmů. Částka daňové povinnosti je v mnoha situacích výrazně jiná, než by se mohla jevit podle účetního zisku (nebo opačně při účetní ztrátě).
1.2 Příklad
Jiná společnost eviduje účetní ztrátu mínus 1 000 000 Kč, budou-li nedaňové náklady ve výši 2 000 000 Kč, základ daně je "opačný", plus 1 000 000 Kč!
Právnická osoba vs. fyzická osoba
Aby nedošlo k nedorozumění, doplňujeme poznámku pro fyzické osoby. Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vede podvojné účetnictví, v zásadě aplikuje pravidla a postupy platné pro poplatníka daně z příjmů právnických osob.
Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají možnost zvolit si při stanovení dílčího daňového základu místo prokazování výdajů variantu paušálních výdajů. Tato varianta je potvrzena i v Pokynu D-59, poznámce třetí k § 7 odst. 7 ZDP.
1.3 Příklad
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a z nájmu (§ 9 ZDP). Pracuje jako účetní, proto dobrovolně zjišťuje informace u obou dílčích daňových základů podvojným účetnictvím. Z důvodů optimalizace si zvolí za kalendářní rok 2023 u podnikání paušální výdaje a u nájmů prokázané.
Novela
Důležité zpřesnění se objevilo dříve v jedné z novel zákona o daních z příjmů v § 7 odst. 8, při aplikaci paušálních výdajů se "...rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou...".
Příjmy z nájmu
Poplatník se může také u § 9 ZDP rozhodnout pro paušální výdaje. V takovém případě vedení účetnictví v dílčím daňovém základu daně podle § 9 ZDP nezakládá u této osoby status účetní jednotky.
Doplňme si, přestože poplatník v § 9 ZDP účtuje, není movitý a nemovitý majetek tzv. obchodním majetkem podle šestého odstavce tohoto paragrafu.
Nahoru1.2 Daňové náklady
Jaké principy musí poplatník daně z příjmů dodržovat, aby jím vynaložené položky byly daňově účinné, je podrobně rozebráno v článku Abeceda daňových nákladů. Základní kritéria obsahuje zejména § 24 odst. 1 a násl. zákona o daních z příjmů.
Pravidla ZDP
Jedná se o poplatníkům známá kritéria:
-
časová souvislost se zdaňovacím (účetním) obdobím,
-
věcná souvislost a
-
řada doplňujících podmínek (do výše příjmů, různé limity, časové testy aj.).
Účetní principy
Standardní a stále opakovaná podmínka "časová a věcná souvislost" má nejblíže k účetnictví. Můžeme si připomenout – viz článek Účetnictví - teorie a praxe – jeden z pilířů účetnictví, že předmětem účetnictví je podle zákona o účetnictví:
-
§ 2 odst. 1 ZoÚ mimo jiné účtování podvojnými zápisy "...o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření...",
-
a § 3 odst. 1 "...do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí...".
Účetní vs. zdaňovací období
Můžeme si doplnit, že v drtivé většině případů je zdaňovací období, podle § 21a ZDP rovno účetnímu období podle zákona o účetnictví. Pro hospodářský rok aplikujeme prakticky shodný přístup.
Existují výjimky při přechodu z/na hospodářský rok nebo jiné pro položky vázané na období kalendářního roku, u odpisu tzv. roční odpisy apod.
Časové rozlišení
Vrátíme se k výše uvedenému klíčovému principu časové a věcné souvislosti. Pro pochopení obecné zásady propojení účetnictví a daní, resp. odvození základu daně z příjmů z účetního výsledku hospodaření, si uvedeme dva vzorové příklady.
1.4 Příklad
Společnost si pořídila formou finančního leasingu osobní automobil. Poplatníkem uhrazená vyšší první splátka nájemného není a nemůže být daňovým nákladem v předmětném zdaňovacím (účetním) období. Je součástí časového rozlišení nákladů a poměrnou částí je uznána jako daňově účinná v roce pořízení a v dalších obdobích.
1.5 Příklad
V daňových nákladech naopak ponechala společnost fakturu za 10 000 Kč, nájem prodejního stánku na vánoční a novoroční (lednové) trhy, která nebyla časově rozlišena, neboť se jedná o opakující se a nevýznamnou částku.
Jedná se o citlivé téma, neboť postup účetní jednotky musí být v souladu s pravidly uvedenými v Českém účetním standardu č. 019. Je-li tomu tak, vše je v pořádku. Pouze musíme upozornit na trochu nepřesné texty k této problematice v Pokynu D-59, poznámce k § 23 odst. 2 ZDP.
Dohadné položky
Zdánlivě jednodušší je dosažení zmíněného povinného principu při účtování dohadných položek.
1.6 Příklad
V účetní závěrce zaznamenala společnost dohadnou položku pasivní na dosud nevyúčtované energie ve výši 100 000 Kč. Tato částka, řádně účtovaná podle účetní metodiky je daňově účinná. V následujícím roce (účetním, zdaňovacím období) byla faktura ve výši 120 000 Kč zohledněna jako zúčtování dohadné položky (100 000 Kč) a další daňový náklad v "novém" období ve výši 20 000 Kč.
Kdyby byla "konečná" faktura naopak nižší, třeba 90 000 Kč, daňové náklady snižujeme v roce následujícím o částku 10 000 Kč. V Pokynu D-59, můžeme konstatovat, že nadbytečně je v poznámce č. 2 k § 23 odst. 2 ZDP přímo uvedeno, že se respektuje účtování dohadných položek podle účetních předpisů.
Daňové řízení
Postup v těchto dvou případech si společnost při daňové kontrole obhájí, protože zákon o daních z příjmů plně přebírá účetní pravidla pro časové rozlišení a dohadné položky, jsou-li zaznamenané v souladu s účetními zásadami:
-
podle Českého účetního standardu č. 019, bodu 6., se postupovalo v příkladu 1.5,
-
kvalifikovaný odhad je podkladem pro účtování v příkladu 1.6.
Účetní směrnice
Nutné je používané účetní metody popsat v účetní směrnici, kterou předloží vedení společnosti v průběhu daňové kontroly.
Důkazní břemeno
Je na poplatníkovi daně z příjmů, účetní jednotce, aby prokázala oprávněnost účtovaných daňových nákladů. Proto věnujte velkou pozornost textu druhé kapitoly – platí, že:
Nahoru1.3 Komentář k pojmům a účetnictví
Doplňujeme v úvodní kapitole několik důležitých poznámek k našemu tématu.
Pojem "daňový náklad"
Zákon o daních z příjmů uvádí preciznější "...výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů...", v článku používáme zavedený pojem "daňový náklad".
Novela
Aby nedocházelo k výkladovým kolizím, jedna z nedávných novel zákona o daních z příjmů doplnila § 21h nazvaný "Vztah k účetním předpisům". Pro poplatníka, který je účetní jednotkou účtující v soustavě podvojného účetnictví, jsou tak příjmy jeho výnosy a výdaji jeho náklady.
Je-li v zákoně o daních z příjmů stanovena podmínka pro uznání daňových nákladů slovy "zaplacené" nebo "uhrazené", jedná se samozřejmě o poplatníkem realizovaný výdaj.
Pokyn D-59
V tomto Pokynu se zdůrazňuje, že se skutečně respektují účetní metody, mimo jiné pro účtování zásob, způsoby ocenění majetku a závazků, kurzové rozdíly.
Daň z přidané hodnoty
Pro zjednodušení neúčtujeme při výkladu o dani z přidané hodnoty, předpokládáme, že případný plátce DPH má bezproblémový nárok na odpočet této daně. Více viz text k účtové skupině 53 ve druhé kapitole.
Problematiku daně z přidané hodnoty jako daňového nákladu řeší také v Pokynu D-59, poznámkách k § 24 ZDP, ale není zcela přesný, bohužel nepřesnosti z Pokynu D-22 nebyly opraveny.
Metodika účetnictví
K účetním postupům je vhodné pro praxi doplnit dvě důležité poznámky:
-
podle ustanovení § 7 odst. 2 ZoÚ lze volit mezi více účetními metodami, případně je možné se v odůvodněných případech odchýlit od prováděcích předpisů, a
-
účtový rozvrh není neměnný, aktualizuje se podle potřeb účetních jednotek. Pravidlem, můžeme konstatovat povinností, je jeho úprava vždy k 1. dni nového účetního období.
Účtový rozvrh
Důsledně využíváme syntetické účty podle vzorového účtového rozvrhu. Je sice právem účetní jednotky určit si čísla, názvosloví a obsah účtů v jednotlivých účtových skupinách, rozumnější je však používat zavedené účty.
V praxi se nebojte reagovat na vlastní potřeby, jinými slovy, aktualizujte průběžně účetní rozvrh, abyste si usnadnili zpracování daňového přiznání. Toto právo je mimo jiné dáno § 14 odst. 3 ZoÚ.
Analytická evidence
Respektujeme ve výkladu požadavek účetních předpisů, Českého účetního standardu č. 001 a používáme analytické účty pro posouzení účetních operací. Například nedaňové náklady účtujeme na 5xx.9x.
Český účetní standard č. 019 zdůrazňuje v bodě 3.1.2 vedení analytické evidence "...s ohledem na požadavky zákona o daních z příjmů (podklady pro analýzu připočítatelných a odpočitatelných položek pro zjištění základu daně z příjmů)".
Analytická evidence může mít různou podobu, viz například další výklad v části 2.5. Podle § 16 ZoÚ hovoříme o "knihách analytických účtů".
Novela
Dřívější novela tohoto ČÚS zpřesnila text týkající se přeúčtování. Pro potřeby našeho výkladu, tématu účtování daňových nákladů je podstatné, že je možné zaúčtovat do daňových nákladů celou částku a dále:
-
o následně dodatečně přijaté náhrady nebo vyúčtované nároky na ně sníží původní účtované náklady,
-
u účetních jednotek poskytujících služby se související tržby zaúčtují v účtové třídě 6.
Je-li přeúčtovávaná částka známá, používáme rozvahové účtování, například účet 315.
Nahoru2. NÁKLADOVÉ ÚČTY
Tato kapitola má deset částí, řazených podle jednotlivých účtových skupin třídy 5, to znamená skupiny 50 až 59 (2.0 až 2.9). K jednotlivým účtovým skupinám uvedeme několik vybraných vzorových příkladů na účtování daňových, ale také nedaňových nákladů. Soustředili jsme se na složitější účetní operace.
Nahoru2.0 Účtová skupina 50
Obsah této účtové skupiny je dán jednoznačně jejím názvem "Spotřebované nákupy", proto by teoreticky neměly vzniknout žádné problémy s klíčováním daňových nákladů a jejich účtováním.
Syntetické účty
Běžně používáme zavedené účty:
501 – Spotřeba materiálu
502 – Spotřeba energie
503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
504 – Prodané zboží
Daňové náklady
Spotřeba zásob, materiálu, energií atd., je běžným provozním nákladem.
Zásoby
K zásobám, které jsou nosným titulem pro účtování ve skupině 50, si doplňme, že je nerozhodné pro daňové účely, jestli je účtováno způsobem "A" nebo "B".
2.1 Příklad
Na základě fyzické inventury k rozvahovému dni byly zjištěny skladové zásoby a zaúčtovány standardní účetní operace způsobem "B" (mj. vyskladněn počáteční zůstatek). Je-li správně účtováno, účetní výsledek je stejný, jako kdyby bylo účtováno o zásobách průběžně po celé účetní období.
Velmi úzké propojení účetnictví a daně z příjmů při testování inventarizačních rozdílů je nutné pečlivě zohlednit při účtování, jak potvrzuje další příklad.
2.2 Příklad
Na základě fyzické inventury byla na účtu 501 ponechána "manka", která jsou podle směrnice do normy přirozených úbytků, neboť nejsou "daňovým mankem" podle § 25 odst. 2 ZDP. Jedná se o daňový náklad.
V tomto případě je vhodné použít samostatný analytický účet, například 501.80, jiný než pro běžnou spotřebu. Metodikou účtování inventarizačních rozdílů se zabývá ČÚS č. 007.
Naopak může být po fyzické inventuře zjištěno, že manko zaúčtované na MD 549 je daňově účinné (třeba ztratné v maloobchodě). Daň z příjmů tuto částku bude respektovat, i když nebude přeúčtována na MD 504, ale je vhodné na účtu 549 zřídit analytickou evidenci.
Reklamní předměty
Doporučujeme v praxi věnovat pozornost méně typickým účetním operacím, například souvisejícím se spotřebou reklamních předmětů.
2.3 Příklad
Společnost pořídila a spotřebovala na vánoční akce reklamní předměty. Důsledně je třeba ověřit daňový režim podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, který je popsán mimo jiné v článku Reprezentace. Zjištěné nedaňové náklady zaúčtujeme na MD 501.90, pro ostatní reklamní předměty, daňově uznané, zvolíme vlastní analytický účet.
Zákon o dani z přidané hodnoty má jiná pravidla, resp. může být uplatněn nárok na odpočet DPH, a tak si pro tyto účely zvolíme další analytický účet.
Nahoru2.1 Účtová skupina 51
Druhá nejvytíženější účtová skupina (po skupině 54) je vyčleněna pro nakupované "Služby", tj. externí náklady, výkony od jiných účetních jednotek (s výjimkou vlastních aktivovaných nákladů na reprezentaci).
Syntetické účty
Vzorový účtový rozvrh nabízí následující účty:
511 – Opravy a udržování
512 – Cestovné
513 – Náklady na reprezentaci
518 – Ostatní služby
Analytická evidence
V praxi se setkáme zcela logicky s velmi obsáhlou analytickou evidencí u sběrného účtu 518, a to podle typu činnosti předmětné účetní jednotky.
Novela
Podle ČÚS č. 019 účtujeme v této skupině také o drobném nehmotném majetku (NM), jestliže se účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým nehmotným majetkem (viz dále). U nehmotného majetku musíme vzít v úvahu zásadní změny u daně z příjmů, zrušení § 32a pro daňové odpisy.
Daňové náklady
Zkoumání účtovaných položek u této skupiny pro účely daně z příjmů je často velmi náročné, zejména v oblastech:
-
oprava vs. technické zhodnocení,
-
limity cestovních náhrad,
-
co je či není reprezentací,
-
specifika pro nehmotný majetek,
-
ostatní služby.
Připomínáme, že mnoho položek účtovaných na účet 518 je testováno z hlediska časové souvislosti a je titulem buď pro časové rozlišení anebo dohadné položky pasivní.
Oprava, nebo technické zhodnocení?
Pro mnoho účetních představuje hledání řešení černou můru. Toto téma je popsáno ve specializovaném článku.
2.4 Příklad
Běžně se stává, že jedna dodavatelská faktura je rozúčtována částečně na technické zhodnocení (MD 042) a opravy (MD 511) až v rámci účetní uzávěrky.
Novela
V zákoně o daních z příjmů nalezneme definici, co je technickým zhodnocením ("TZ"). Účetní předpisy si v § 47 PVZÚ stanoví, co se rozumí opravou a údržbou, ale též před několika lety byla doplněna účetní definice technického zhodnocení.
Nejdůležitější je však nedávné zvýšení limitu TZ na dvojnásobek, částku 80 000 Kč v § 33 ZDP! Proto se nyní objeví v účetnictví více operací, když je zohledněno "roční" testování, rozumíme tím za celé zdaňovací období, a částky, které nejsou technickým zhodnocením hmotného majetku, se zaúčtují na MD 548.
Cestovní náhrady
Zde je situace nepoměrně jednodušší, protože se sledují, i když každoročně se měnící, limity cestovních náhrad.
2.5 Příklad
Objeví-li se položka nedaňová, z cestovního výkazu se daňový náklad zaúčtuje například na 512.20 (analytická evidence pro zahraniční pracovní cesty) a nedaňová částka na 512.90.
Reprezentace
Na rozdíl od jiných syntetických účtů je analytická evidence jakoby nadbytečná, protože jde o tzv. "nedaňový účet". Nicméně takové tvrzení není zcela přesné.
2.6 Příklad
Jak je rozebráno v článku Reprezentace, přístupy zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty nejsou v této oblasti sjednoceny, proto se setkáme s analytickou evidencí:
Pro tyto účely je vhodnější tituly, u nichž je nárok na odpočet DPH, účtovat na MD 501 a MD 543. Účet 513 používat jen pro pohoštění apod.
Nehmotný majetek
Účetní předpisy nabízí účtování drobného nehmotného majetku v účtové skupině 51. Pro daňové účely již nezkoumáme, jestli se nejedná o nehmotný majetek kvůli daňovým odpisům.
2.7 Příklad
Společnost si stanovila kritérium pro drobný nehmotný majetek do výše 80 000 Kč (toto právo je dáno § 6 odst. 2 písm. b) PVZÚ a zaúčtovala fakturu za 70 000 Kč na nový software na účet 518. Jiný v hodnotě 120 000 Kč účetně odpisuje. Daň z příjmů respektuje účetní postupy.
Upgrade nebo Update
Technické zhodnocení nehmotného majetku (Upgrade) se řeší také podle účetní metodiky. Update je provozním nákladem.
2.8 Příklad
Pokud účetní jednotka neví, jestli se bude jednat o technické zhodnocení nehmotného majetku (směrnicí určen limit 80 000 Kč), může se dodavatelská faktura objevit v účetnictví na MD 041 – zjistí-li se, že nejde o technické zhodnocení, přeúčtuje se na MD 518.
Ostatní služby
Výklad si doplníme vzorovým příkladem potvrzujícím, jak jsou pro uznávání daňových nákladů důležité účetní předpisy.
2.9 Příklad
Společnost si pořídila koupí složitou technologii, kterou může používat až po důkladném proškolení zaměstnanců. Náklady na školení zaúčtujeme jako daňové na MD 518. Nejsou totiž součástí "vedlejších pořizovacích nákladů" nového dlouhodobého hmotného majetku podle § 47 PVZÚ.
Daň z příjmů v těchto případech bezezbytku přebírá, podle § 29 odst. 1 ZDP, účetní pravidla.
Nahoru2.2 Účtová skupina 52
Snad nejméně problematická účtová skupina, v níž účtujeme o "Osobních nákladech", jestliže neřešíme tzv. zaměstnanecké výhody.
Syntetické účty
Používáme zpravidla účty:
521 – Mzdové náklady
522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti
523 – Odměny členům orgánů obchodní korporace
524 – Zákonné sociální pojištění
525 – Ostatní sociální pojištění
526 – Sociální náklady individuálního podnikatele
527 – Zákonné sociální náklady
528 – Ostatní sociální náklady
Daňové náklady
Zastavíme se krátce u této problematiky, neboť zcela výjimečně se v praxi objeví nedaňová položka mzdy. Vybrali jsme proto téma zákonného pojištění a doplňujících nákladů souvisejících s lepšími podmínkami pro zaměstnance. Více viz obsáhlý článek Benefity.
Zákonné pojištění
Zaměstnavatelem povinné odvody sociálního a zdravotního pojištění účtujeme standardně účetní operací MD 524/D 336. Jejich daňová účinnost je vázána na splnění odvodu do konce měsíce následujícího za dané zdaňovací období.
2.10 Příklad
Společnost má zdaňovací období kalendářní rok, proto se provádí kontrola, zda do konce ledna roku následujícího byly uhrazeny zaúčtované předpisy zákonného pojistného. Kdyby se zjistilo, že část nebyla včas zaplacena, je nutné ji vyloučit z daňových nákladů – je-li to možné, v účetní závěrce provedeme přeúčtování z MD 524.xx na analytický účet 524.90 a závazek na D 336.90.
S informací o neuznaném daňovém nákladu na účtu 524.90, resp. zůstatku na D 336.90 budeme pracovat v dalším zdaňovacím období, viz třetí kapitola.
Sociální náklady
Ve vzorovém účtovém rozvrhu je přímo nabídnut nedaňový syntetický účet, jinými slovy: položky daňově účinné účtujeme na MD 527, neuznané na MD 528.
V praxi někdy dochází k souběhu s účtováním sociálního fondu, resp. jeho čerpání se účtuje na vrub účtu 424, v účtovém rozvrhu nazvaném Ostatní fondy. Při zpracování daňového přiznání tak nedochází ke snížení účetního výsledku hospodaření o zůstatek na účtu 528, který může být nulový.
K problematice metodiky účtování Sociálního fondu je k dispozici Interpretace Národní účetní rady č. 08.
Nahoru2.3 Účtová skupina 53
Účtová skupina je nazvána "Daně a poplatky" a pro účely našeho výkladu se zaměříme na silniční daň a daň z přidané hodnoty, neboť téma je důkladně rozebráno v článku Daň jako daňový náklad.
Syntetické účty
Účtový rozvrh nabízí následující účty:
531 – Daň silniční
532 – Daň z nemovitých věcí
538 – Ostatní daně a poplatky
Daňový náklad
Doplníme si k dani z nemovitých věcí, že není rozhodující zaúčtování, neboť je účinná tato daň jen zaplacená – na rozdíl od silniční daně a daně z přidané hodnoty.
Daň silniční
Daňové přiznání k dani silniční se podává do konce ledna za předchozí kalendářní rok a v tomto termínu je též tato daň splatná. Mnoho účetních pro zjednodušení účtuje uhrazené zálohy již na nákladový účet 531, a tak často dochází ke zbytečným rozdílům skutečné výše daně s hodnotami zaúčtovanými.
Položka silniční daň není titulem pro dohadné položky nebo časové rozlišení u účetní jednotky s účetním obdobím kalendářní rok.
Novely
Samozřejmě je nutné vzít v úvahu výrazné zúžení předmětu této daně, vyjmutí osobních vozů, u nichž se neplatí ani zálohy.
Daň z přidané hodnoty
V účtovém rozvrhu není nabídnut samostatný nákladový syntetický účet, nicméně se většinou používá, je-li o dani z přidané hodnoty účtováno jako o nákladové položce, spíše účet 538, než alternativní účet 548.
Novela
V úvodu Českého účetního standardu č.…
