Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Zákon o účetnictví stanoví účetním jednotkám účtovat podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí; není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti.
Účtování ve věcné a časové souvislosti patří k základním pravidlům, které je třeba v účetnictví respektovat. Účetní jednotky účtují o veškerých nákladech a výnosech bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Účtování o skutečnostech do správného období zajišťují mj. i účty časového rozlišení.
Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich
-
účel (věcný titul, k němuž se vztahují),
-
částka a
-
období, kterých se týkají.
Ve směrné účtové osnově jsou tyto účty zahrnuty do skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. Tato účtová skupina zúčtovacích vztahů, které přecházejí z jednoho období do druhého, zahrnuje jak část aktivní, tak i část pasivní:
Aktivní účty časového rozlišení:
381 – Náklady příštích období
382 – Komplexní náklady příštích období
385 – Příjmy příštích období
Pasivní účty časového rozlišení:
383 – Výdaje příštích období
384 – Výnosy příštích období
V rámci účtové skupiny 38 jsou i dohadné účty, které také slouží k zajištění dodržení zásady věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů.
Náklady příštích období představují předplacené náklady. Například:
-
nájemné a pachtovné placené předem,
-
zaplacené předplatné do dalších let,
-
náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání.
Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž rozlišené náklady věcně nebo časově souvisejí.
Komplexní náklady příštích období obsahují položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu. Například:
-
náklady na přípravu a záběh výkonů,
-
náklady na výzkum a vývoj,
-
náklady na dlouhodobou propagaci,
-
náklady na předzásobení.
Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž rozlišené náklady věcně nebo časově souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet komplexních nákladů příštích období, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných předpisů.
Výdaje příštích období obsahují náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Například:
Lze vyúčtovat pouze částky, u nichž je známo, že se v budoucích obdobích vynaloží na příslušný účel a v určité výši.
Výnosy příštích období obsahují příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích. Například:
-
nájemné a pachtovné přijaté předem,
-
částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb,
-
přijaté předplatné.
Vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejdéle 20 let přijaté úhrady podle příslušného zákona za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími.
Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, s kterým věcně nebo časově souvisejí.
Příjmy příštích období obsahují částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.
Například:
Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6.
Časové rozlišení nevýznamných a pravidelně se opakujících příjmů a výdajů
Účetní předpisy umožňují, že časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o nevýznamné a…