č. 240/2000 Sb., Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění účinném k 1.7.2010
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
320/2002 Sb. |
(k 1.1.2003) |
mění, 50 novelizačních bodů
|
127/2005 Sb. |
(k 1.5.2005) |
v § 12 mění nadpis a odst. 1, vkládá § 12a |
112/2006 Sb. |
(k 1.1.2007) |
v § 6 odst. 2 písm. g) vkládá slova |
267/2006 Sb. |
(k 1.1.2013) |
mění - dosud neuvedeno
|
110/2007 Sb. |
(k 1.6.2007) |
v § 12a nahrazuje slova |
306/2008 Sb. |
(k 1.1.2010) |
mění § 32 odst. 2 |
153/2010 Sb. |
(k 1.7.2010) |
ruší § 12a |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,
b)
krizovou situací mimořádná událost,2) při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizové stavy”),
c)
pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech,
d)
pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech,
e)
věcnými prostředky movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít při řešení krizových situací.
§ 3
Stav nebezpečí
(1)
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.
(2)
Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatření musí být rovněž vyhlášena.
(3)
Stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman”). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra a sousední kraje, pokud mohou být krizovou situací dotčeny.
(4)
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
(5)
Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.
(6)
Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje stejně jako nařízení kraje5) .…
